Milan Calábek (1940)

Milan Calábek zakladatel Mandla centrum Praha

• bylinky doporučované Vladimírem Vytáskem
• bylinky proti virům
• jak si vyrobit dezinfekci na ruce?
• Jak doplnit selen a zinek?

Upozornění: níže uvedení uvedené informace jsou převzaté z webu mandala-praha.cz (připisované vlastnosti bylinky ve smyslu zabránění určité lidské nemoci, schopnosti zmírnit ji nebo ji vyléčit) nejsou schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU a nelze tyto účinky považovat za schválené lékařské účinky, jde tedy o neschválené nepotvrzené tvrzení. Provozovatel upozorňuje, že nezodpovídá za špatné vyložení uvedených informací.

AKTUALIZACE ze dne 28. října 2020

Čekání na Godota ("Slzy v dešti") Proč někdo se novým koronavirem nenakazí ani v přímém kontaktu s infikovaným, proč u někoho je průběh onemocnění COVID-19 mírný, připomíná spíš lehčí chřipku, zatímco u jiného je mnohem závažnější, může jít i o dlouhodobý COVID trvající až tři měsíce a někdo na něj zemře?

A neumírají už jen starší lidé. Podle studie Harvard University Medical School a Yale University ve Spojených státech je teď COVID-19 hlavní příčinou smrti u lidí ve věku 24 až 44 let a smrt způsobenou opioidními léky proti bolesti odsunul až na druhé místo. Objevila se totiž nová mutace, ve které došlo k významnému snížení CpG dinukleotidu a vir se tak stal pro náš imunitní systém téměř neviditelný podobně jako HIV virus, který za svou "neviditelnost" ale vděčí napodobením lidského CpG.

Už od března se snažím upozorňovat, že COVID-19 je v i r o v ě - g e n e t i c k é onemocnění. Vnímavost vůči novému koronaviru a průběh onemocnění závisí tudíž na genetice, respektive epigenetické modulaci a zdravotním stavu stejně tak jako na tom, kterým anebo v horším případě, kterými z mnoha kmenů stále mutujícího nového koronaviru se nakazíme. Protože v případě některých mutací jako je D614 ORF8 jde skutečně o "chcípáčky" na úrovni chřipkových virů, zatímco u jiných jonáků jako je D614G může jít o život. Zřejmě tyto mutace ORF spolu s pylovou sezónou vyvolaly u některých odborníků dojem, že vir zeslábl, je na odchodu a na odpovědných místech zavládlo dolce far niente. Část odborníků je zas přesvědčena, že nový koronavirus, ač patří mezi stále mutující RNA viry, je takový brouček, který i když mutuje, zůstává vlastně pořád stejný. A tak vůbec nejlepší by bylo "promoření". Zatímco ve skutečnosti čím víc lidí se nakazí, tím nebezpečnější variace viru může vzniknout.

Podle známé britsko-francouzské studie se výchozí typ nového koronaviru objevil v Číně mezi počátkem října až prosince 2019 a z něj se pak vyvinula wuchanská varianta D614 (i když nepřímé důkazy vypovídají o tom, že COVID byl v Číně už zřejmě dříve). Tato wuchanská varianta pak zmutovala v asi desetkrát nakažlivější D614G (viz Aktualizace ze dne 10. května), který se rozšířil hlavně v Itálii, následně i v celé západní Evropě a ve Spojených státech. D614G pak v západní Evropě postupně zmutoval na C14408T, který se objevil rovněž ve Spojených státech, kde vznikla i další mutace G25563T. Na C14408T už třeba nepůsobí cystein s L-theaninem, které proti D614 i D614G úspěšně používali v Japonsku a na Taiwanu. Se všemi těmito mutacemi se naši dovolenkáři, mezi kterými jistě nechyběli i superpřenašeči (téma příští Aktualizace), mohli setkat ve vřele doporučovaném Chorvatsku. To se stalo obrovskou množírnou kmenů nového koronaviru dočasně oslabených pylovou sezónou a slunečním zářením (o antivirovém působení různých pylů jsem se podrobněji zmiňoval v zářijovém rozhovoru na Frekvenci 1). Byli jsme snad jediný stát v Evropě, který po zjištění toho, co se v Chorvatsku děje, nestáhl z něj dovolenkáře pod hrozbou karantény jako všechny ostatní státy, poslední bylo bratrské Slovensko. Tato skutečnost spolu s nekontrolovaným návratem pracovníků z Ukrajiny a nočními bary rovněž přispěla k tomu, že jsme dnes opravdu "best in Covid" na světě.

Oba zmiňované kmeny (C14408T a G25563T) jsou podle vědců z University of California - Berkeley mnohem nakažlivější a vyvolávají vážnější průběh onemocnění než D614 nebo D614G. S výjimkou Indie se tyto kmeny nevyskytují ve východní Asii (v Číně byl zaznamenán asi jen 2% výskyt D614G). Kromě toho podle taiwanské studie současnou situaci na Dálném východě pozitivně ovlivňuje i genetická odlišnost jeho obyvatel, díky níž odolávají působení nového koronaviru mnohem lépe než lidé evropského původu, přičemž s nejmenší odolností tak jako v případě HIV viru, se setkáváme u lidí afrického původu. Určitou roli mimo jiné zde hraje i haplotyp tvořený 6 geny na 3 chromozomu zděděný od neandrtálců, který u 16 % Evropanů zvyšuje vnímavost na nový koronavirus. Zatímco v genomu obyvatel Dálného východu, kteří nezdědili geny od neandrtálců, ale od děnisovanů, se tento haplotyp nevyskytuje. Ke genetice ve vztahu ke COVID-19 se podrobněji vrátím v některé z příštích Aktualizací.

Velké nebezpečí teď představuje nárůst dalších zmutovaných variací nového koronaviru, na které protilátky našeho imunitního systému nepůsobí. V poslední Aktualizaci (z 3.10.) jsem se už zmiňoval o takto rezistentní variaci V483A (respektive V483G), která je zároveň i mnohem nakažlivější než předchozí a vlivem záměny hydrofobního vanilinu za anilin ve Spike proteinu mytí rukou už nebude tak účinné. K této mutaci došlo i u SARS-1 a MERS, na které umíral v případě infekce mnohem větší počet lidí než na nový koronavirus. Variací V483G se k nim ale začal přibližovat mílovými kroky. U nás se objevila teprve nedávno, ale ve Spojených státech by v prosinci měla vystřídat D614G jako nejrozšířenější podoba nového koronaviru.

Jiná mutace A475V, která je rovněž rezistentní vůči protilátkám hostitele se objevila ve Velké Británii a ve Spojených státech. Dalšími zatím nepříliš rozšířenými mutacemi rezistentními na protilátky jsou l4528R a F490L. Stále hodně rozšířený D614G spojením s jinými mutacemi sice oslabuje, ale některá spojení se stávají mnohem nebezpečnější. Jde o D614G + A435S a o D614G + I472V. Obě se začínají šířit i v Evropě a nepůsobí na ně nejen protilátky, ale dokonce ani T buňky.

Podobně rezistentní je i méně rozšířená mutace D839Y/N/E, která vznikla v Itálii a způsobuje u dětí MIS-C stejně jako u dospělých MIS-A neboli multizánětlivé onemocnění původně zaměňování s Kawasakiho nemocí. Antigen této mutace dokáže vyvolat zánět připomínající toxický šok a kromě toho poškozuje T buňky. Působí převážně v gastrointestinálním traktu, takže "nosní" (nasopharyngeální) testy virus neodhalí stejně jako neodhalí, zda pacient je už skutečně uzdravený. I když je tento test negativní, neznamená to, že se virus nenachází ve výstelce cév v nejrůznějších jiných částech těla.

Podle studie irských badatelů z Trinity College Dublin je přitom 14-ti denní karanténa nedostatečná neboť inkubační doba nového koronaviru trvá od jednoho dne až do neuvěřitelných 34 dnů! Tak jako u středověké "Černé smrti", kde bakteriální dýmějový mor hrál jen okrajovou roli a podle nových výzkumů šlo o virovou pandemii podobnou ebole. Statistické modely archeogenetiky vypovídají o tom, že "Černou smrt" tak jako "antoninovský mor" přežívali nositelé genetické mutace CCR-delta 32, která nás dodnes chrání proti HIV viru a podle mého názoru i proti novému koronaviru.

Tuto delší dobu než 14 dnů spolu s K faktorem bude musit vzít v úvahu i matematické modelování COVID19, jak na to ostatně už upozorňovaly dřívější čínské studie.

Zatímco převážná většina vakcín (i Astra Zeneca) se zaměřuje na vyvolání protilátek proti Spike proteinu viru, tým bioinformatiky americké university v Illinois objevil dvě další mutace v nukleokapsidovém (N) strukturálním proteinu a v jednom ze 3 viroporivinových proteinů. Tento mutační posun od Spike proteinu k nukleoproteinu má vážné důsledky nejen pro šíření viru a jeho působení na hostitele, ale i pro dosavadní vývoj léků a především vakcíny. Je víc než pravděpodobné, že na tyto tři nové mutace: R 203 K, G 204 R a G 251 V nebudou působit.

A zřejmě ani na novou variaci 20A.EU1. V tomto kmenu nového koronaviru totiž došlo k mutaci A222V ve Spike proteinu a A220V v nukleoproteinu viru. 20A.EU1 se přitom dnes stává převládajícím kmenem v západní Evropě neboť žádná z dosavadních mutací s výjimkou D614G se zatím nešířila tak rychle. Podle její genetické signatury vznikla počátkem léta na severovýchodě Španělska ještě v době karantény mezi pomocníky v zemědělství. Dostala se do domácí populace a rychle se začala šířit nejen ve Španělsku, ale díky turistům i v západní Evropě. V září byla identifikována už u 80 % nakažených ve Velké Británii. Podobně tomu bylo ve Španělsku, v Irsku u 60 %, ve Švýcarsku a v Holandsku u 30 až 40 % nakažených. Objevila se, i když zatím nikoliv v dominantním postavení i ve Francii, Itálii, Belgii, skandinávských zemích s výjimkou Finska, menší výskyt byl zaznamenán v Německu a Lotyšsku. Pronikla už i do Hongkongu a na Nový Zéland. I když autoři první švýcarsko-španělské studie se nedomnívají, že tento kmen a další 20A.EU2 jsou odpovědné za podzimní nárůst pandemie, jiní badatelé upozorňují, že díky zmiňovaným mutacím ve Spike proteinu a nukleoproteinu, by se variace 20A.EU1 mohla úspěšně vyhýbat působení jak B tak T buněk hostitele. Rovněž další mutace v nestrukturálním proteinu ORF 14 tomuto kmenu zřejmě umožňuje uniknout působení interferonů - antivirových cytokinům, které vytvářejí první linii obrany proti infekci. Je prokázáno, že některé kmeny nového koronaviru a 20A.EU1 mezi ně zřejmě patří, dokážou tvorbu interferonů potlačit.

Podle badatelů z dánské Aarhus University ale omezení tvorby interferonů vede ke snížené aktivitě imunitního systému proti viru, který se tak v prvních fázích infekce může nerušeně šířit ve společnosti i v organismu nakažených, aniž by se u nich dlouhodobě objevily sebemenší známky onemocnění. To také vysvětluje, proč u některých asymptomatických jedinců virus úspěšně migruje do nejrůznějších tělesných orgánů včetně mozku, který obvykle napadá jen pozvolna. K tomu rovněž přispívá, že je schopen vázat se na receptory neuropilinu 1 a tím přerušit signální dráhy bolesti a šířit se v napadeném jedinci bez příznaků, ale s vážnými následky, které se projeví až po delší době. Podle prof. Omara Šerého i třeba za několik let jako nástup demence anebo Alzheimerovy choroby.

VŠEBECNĚ DOSTUPNÁ TERAPIE COVIDu-19

L - l y s i n

Už dlouho je známé, že aminokyseliny nejsou důležité jen pro syntézu bílkovin, ale přítomnost nebo absence některé z nich v buňce modeluje působení transkripčních faktorů, které ovlivňují expresi mnoha genů. Např. nedostatek lysinu ovlivňuje naše imunitní reakce a sice tím, že snižuje hladinu protilátek v krvi: zejména dvou hlavních imunoglobulinů G a M, které nás chrání před viry a dalšími patogeny. Lysin jejich hladinu naopak zvyšuje. Navíc vyvolává zvýšenou tvorbu protizánětlivých IL-10 a IL-4 a zároveň potlačuje vznik prozánětlivých cytokinů, které se mohou podílet na tzv. cytokinové bouři: IL-1 beta, IL-6, IL-8 a TNF alfa. Rovněž snižuje tvorbu oxidu dusnatého (NO) a tím i nebezpečí patogenních zánětů.

Koncem března se v odborném tisku (New York Integrative Rheumatology) objevila studie, která upozorňovala na možné užívání lysinu jako prevence proti COVIDU-19. Už v roce 2016 prokázali němečtí badatelé, že lysin potlačuje silně prozánětlivý NF-kappa B a blokuje replikaci nukleoproteinu u předchůdců nového koronaviru SARS-1 a MERS.

13. dubna na fóru hostů v Drug Target Review popsal jeden z účastníků jménem Alan, jak se vyléčil z COVID-19 omezením příjmu argininu ve stravě a braním lysinových doplňků obdobně jako při léčbě oparů způsobených herpes simplex virem 1 (HSP1). Arginin s lysinem mají totiž podobnou strukturu a sdílejí stejný transportér: do buňky proto může vstoupit jen jeden z nich. Lysin u Alana potlačoval replikaci nového koronaviru stejně jako v případě HSV1. Alan vycházel i z předpokladu, že obal nového koronaviru tvoří z větší části arginin a nedostatek argininu tak zamezí jeho replikaci.

Doplnil bych jen, že arginin patří mezi proteiny, které tvoří nejen obal, ale i nukleokapsidu viru a že lysin potlačuje replikaci všech RNA a DNA virů, jejichž strukturální proteiny se neobejdou bez argininu.

O svých vyléčení z COVID-19 anebo výrazném zmírnění průběhu onemocnění díky terapii lysinem pak na tomto fóru psala celá řada dalších účastníků, které Alan inspiroval. Největší odezvu ale vyvolal zasvěcený příspěvek autora jménem Bo (Karlického) z 13.června, který se svými zkušenostmi z vyléčení COVIDu-19 lysinem se už předtím obracel na celou řadu univerzit, ministerstva zdravotnictví v různých zemích (sám pochází z Dominikánské republiky), laboratoří i lékařů a nikomu nestál ani za odpověď. Pak se rozhodl: když nám nepomůže medicína, musíme si pomoc sami a udělal pro veřejnost video, ve kterém radil, jak postupovat při terapii lysinem. 23.července se mu na tomto fóru ozval sám "otec lysinové terapie oparů" dr. Chris Kagan, ocenil jeho iniciativu a "vhled" a nabídl mu spolupráci. Spolu pak napsali studii "Terapie SARS-CoV-2 lysinem", kterou publikovali koncem září. Popisovali v ní úspěšnou terapii 180 nemocných s COVID-19, kterým dávali od 1000 mg až po 4000 mg L-lysinu denně. Podle dr. Kagana, který s lysinem pracuje už téměř 50 let: lysin není toxický ani v denní dávce do 8000 mg. Našel jsem si, že WHO doporučuje denní příjem lysinu 30 mg na 1 kg váhy. U lidí, kteří váží 70 kg, jde o 2100 mg. Integrální součástí terapie bylo ovšem omezení argininu v potravě. Zhruba u 80 % nemocných v akutním stádii COVID-19 došlo během 48 hodin ke 70% snížení symptomů. Nikoliv ale u nemocných s "dlouhým COVIDEM", kde se pozitivní působení lysinu projevilo později. V terapii potom oba autoři pokračovali postupným snižováním dávek lysinu podle toho, jak mizely symptomy. Lysin působil rychleji u nemocných, kteří se první dny postili, ať už vlivem nechutenství nebo aby urychlili terapii. Bo Karlicky i dr. Chris Kagan ve studii doporučují pokračovat v braní lysinu a dodržování argininové restrikce ještě týden, případně dva týdny po vymizení symptomů. Káva, čaj a všechny kofeinové nápoje by měly být vyloučeny nejen v průběhu terapie, ale ještě tři týdny po vyléčení. Kofein totiž stimuluje arginin. Jako náhradu bych doporučoval Rooibos, který obsahuje aspalathin a kvercetin. Aspalathin snižuje počet ACE2 receptorů (aniž by ale snižoval tlak), které představují hlavní vstup do našich buněk. Pokud jde o chřipkové viry (letos to budou hlavně 3c2A H3N2 a 3c3A H3N2), podle řady testů je účinně inhibuje a dokonce i ty, na které nepůsobí Tamiflu. Důležité je i jeho bronchodilatační působení. Pokud jde o lysin: měl by se brát ráno jednu hodinu před jídlem, zapít dvěma sklenkami vody a naposledy před 15 hodinou - podle toho, kdy chodíme spát. Z lysinu totiž vzniká v těle karnitin, který přenáší mastné kyseliny do mitochondrií, kde jsou spalovány na energii. Jedna moje známá, která brala lysin ještě okolo jednadvacáté hodiny, usínala pak až k ránu. Zároveň je důležité, aby se přijímal vždy mezi jídlem, jinak nebude působit jako antivirotikum a stane se běžnou součástí potravy.

Podle mých zkušenosti lysin nepůsobí jako prevence, i když to uvádí i Bo Karlicky, ale jako účinný blokátor replikace viru, která je závislá na příjmu argininu. Jako prevence je daleko účinnější emodin (viz poslední Akualizace z 3.10.) anebo bromelain s kvercetinem. Bromelain je podobně účinný jako lysin, i když působí odlišně. Jeho účinkům se věnuji v příštích Aktualizacích a předem upozorňuji, že většina bromelainových doplňků na našem trhu je v tomto smyslu nefunkční. V případě lysinu jde samozřejmě o jeho biologicky aktivní L-isomér (L-lysin) a nikoli neaktivní D-isomér. U nás je běžně k dostání v kombinaci se zinkem a vitamínem C, což je pro terapii COVID-19 vhodná kombinace.

L-lysin má jinak i celou řadu pozitivních účinků na organismus. Zlepšuje např. soustředění a snižuje toxicitu amyloidu beta, který je považován za jednu z příčin vzniku Alzheimerovy nemoci. Dvojnásobně zvyšuje hladinu zinku v krvi a zlepšuje vstřebávání vápníku. Proto při braní lysinu bychom se měli vyvarovat doplňků s vápníkem. Zlepšuje kognitivní schopnosti a symptomy schizofrenie, které zhoršuje arginin. Chrání před zánětem slinivky a zároveň jej léčí. Diabetiky chrání před poškozením zraku tím, že potlačuje meziprodukty glykace. Redukuje LDL cholesterol a snižuje tak nebezpečí vzniku aterosklerózy. Neměl by se ale brát dlouhodobě a v těhotenství.

Doporučované potraviny s vyšším poměrem lysinu než argininu: všechno ovoce i zelenina s výjimkou hrášku. Ryby, mléko, sýry (parmazán!), sójové boby, vaječný žloutek, Spirulina, pivní kvasinky atd..

Potraviny, které v průběhu terapie musí být vyloučeny ze stravy, neboť v nich převládá arginin: želatina, čokoláda, všechny druhy oříšků i kokos. Oves, výrobky z bílé i celozrnné mouky.

Nedostatek lysinu se projevuje: padáním vlasů (není ale jediným důvodem), "pytle" pod očima, únava, chudokrevnost, ztráta chuti k jídlu...

Podpůrné prostředky terapie lysinem

Vitamin D3: je třeba brát spolu s vitamínem K2 a s nějakým tukem, není rozpustný ve vodě. Množství: 1000 až 3000 jednotek denně. Ve vysokých dávkách je jedovatý.

Kvercetin: tak jako resveratrol zvyšuje hladinu sirtuinu 1, který podobně jako disulfiram (antabus) potlačuje inflamazóm NLRP 3 zejména v buňkách cévní výstelky. Brání tím tvorbě prozánětlivých cytokinů IL-1 beta, IL-18 a TNF alfa a následně i cytokinové bouři. Za normálních okolností omezuje vznik chronických zánětů a aterosklerózy u starších lidí, snižuje tlak a působí jako antioxidant. Krom toho umožňuje transport zinku do buněk a podle dr. Michela Chretiena působí jako širokospektrální antivirotikum, které je účinné nejen proti novému koronaviru, ale i proti virům eboly nebo Zika. Působení kvercetinu výrazně zvyšuje vitamin C (např. Acerola, Amalaki) a recykluje oxidovaný kvercetin.

V Praze 28.10.2020 Milan Calábek

AKTUALIZACE ze dne 3.října 2020

Je SARS-CoV-2 (nový koronavirus) jinou verzí HIV viru, který se na rozdíl od něj šíří vzduchem ? Minulý týden se Dr. Anthony Fauci při slyšení v senátu překvapivě distancoval od hypotézy "T lymfocytů jako klíčové složky imunitní odpovědi na atak nového koronaviru", kterou předtím upřednostňoval oproti "krátkodobému" působení protilátek. Pravděpodobně ho k tomu vedla skutečnost, že nová mutace V483A, která vznikla až ve Spojených státech a zřejmě celosvětově vystřídá D614G jako hlavním kmen nového koronaviru v druhé vlně, je vůči protilátkám našeho imunitního systému rezistentní. Podle úvah některých komentátorů tento překvapivý krok Dr. Fauciho možná souvisí i s četnými důkazy, které vyloučily důležitou součást jím zastávané teorie a sice, že mnoho lidí díky působení T lymfocytů proti původním čtyřem koronavirům vyvolávajícím nanejvýš rýmu, získalo imunitu i proti SARS-CoV-2. Rozhodující vliv na jeho obrat pravděpodobně ale měla převratná studie 68 brazilských vědců z university v Campinas, která patří mezi tři nejlepší vysoké školy v Latinské Americe. Významní brazilští vědci, kteří dali v sázku své renomé, v ní dokládají, že nový koronavirus tak jako HIV virus v řadě případů napadá lidské imunitní CD4+ Th (pomocné) lymfocyty, ale nikoliv lymfocyty CD8+Tc (cytotoxické). Z evolučního hlediska tak infekce CD4+ Th lymfocytů představuje pro virus vysoce účinný způsob úniku imunitní odpovědi organismu hostitele. Th lymfocyty napadené novým koronavirem nás pak nejenže nebrání před infekcí, ale kromě toho ve zvýšené míře exprimují protizánětlivý IL-10, který v tomto případě zhoršuje stav onemocnění a umožňuje zvýšení virální nálože. Jde zároveň o silný supresor interferonu gamma a IL-17A, které vytvářejí nepoškozené CD4+Th lymfocyty. Bez nich se ocitáme bez účinné ochrany před patogeny. Díky nadměrné tvorbě IL-10 v nás pak virus často i při nezávažném průběhu onemocnění COVID-19 přetrvává, i když dle běžných testů jsme považováni za vyléčené.

Pokud nový koronavirus napadne CD4+Th lymfocyty, získá nejen možnost nerušeně se v infikovaných buňkách replikovat, ale zároveň i vyvolat cytokinovou bouři, neboť dojde k nerovnováze mezi CD4+Th lymfocyty a CD8+Tc lymfocyty, které nepůsobí proti viru, ale ničí naše virem napadené buňky, což může vést až k šokovým stavům a horšímu poškození tkání, než jaké způsobil samotný virus.

Kromě vysoce účinných přírodních látek proti COVID-19 jako jsou extrakty z kumkvatu fortunellin (působící též proti HIV viru) anebo " virový penicilin" MIR-2911 ze zimolezu japonského se díky komputační biologii objevují další. Např. e m o d i n , který brání navázání Spike proteinu nového koronaviru podobně jako původního SARS CoV na ACE2 receptor hostitele. Emodin se používá na zmírnění potíží při diabetu 2 (omezuje působení glukokortikoidů) a proti většině druhů rakovin, zejména prsu a slinivky. Vedle kvercetinu a apigeninu a dalších polyfenolů patří mezi nejsilnější inhibitory kasein kinázy 2, která nehraje důležitou roli jen při onkologických onemocněních (přežití nádorových buněk závisí na její overexpresi), ale i pokud jde o COVID-19. Tým badatelů z Kalifornské university zjistil, že nový koronavirus se může šířit v našem těle, aniž by k tomu potřeboval ACE 2 receptor a další receptory, případně furin. V buňkách do kterých vstoupil jejich prostřednictvím, totiž mimo jiné vyvolává i aktivaci zmiňované kasein kinázy 2. Tato kasein kináza 2 pak reorganizuje jejich buněčnou kostru, která zároveň slouží i jako nervová soustava buňky a špičkoví badatelé jako Roger Penrose (čerstvý držitel Nobelovy ceny) uvažují z hlediska kvantové mechaniky o jejích dalších významných funkcích.

Z epidemiologického hlediska kasein kináza 2 zvyšuje nárůst f i l o p o d i o v ý ch výběžků, ve kterých se nacházejí téměř nezjistitelné zárodky částic viru. Tato filopodia, která jsou mnohem delší a rozvětvenější než v nenakažených buňkách, dosahují až k sousedním, které mohou postrádat receptory pro vstup viru, p r o v r t á v a j í se do nich a nakazí je částicemi viru. Tímto způsobem zajišťují svoji vysokou nakažlivost i viry spalniček, HIV, eboly, Marburgu i některé zvlášť agresivní kmene chřipkových virů.

E m o d i n, který má mírně projímavé účinky, se nachází v kořenu křídlatky japonské (Polygotum cuspidatum), rdesna mnohokvětého (Polygotum multiflorum) , v reveni lékařské (Rheu officinale) anebo i v Aloe vera. Do jisté míry jej jako prevenci doplňuje resveratrol.

Špatná zpráva pro vývoj vakcíny.

Tým bioinformatiky americké university v Illinois objevil tři další mutace nového koronaviru a to v jiném strukturálním proteinu než je Spike protein: dvě v jeho nukleokapsidě a třetí ve viroproteinu 3 alfa. Tento mutační posun od Spike proteinu k nukleokapsidovému má vážné důsledky, jak pro šíření viru tak i pro jeho působení na organismus hostitele po zdánlivém vyléčení. A především pro vznik vakcíny nebo nového léku. Jejich vývoj se na Západě totiž zaměřil především na působení proti Spike proteinu viru a badatelé opominuli i jiné mutační možnosti viru. Jde o mutace R 203 K, G 204 R nukleokapsidového proteinu a G 251 V viroproteinu 3 alfa. Na žádnou z nich nepůsobí imunitní odpověď hostitele zprostředkovaná interferony beta, což těmto mutacím umožňuje, aby se rychleji a nenápadněji šířily neboli aby byly mnohem nakažlivější než předchozí mutace založené na změnách Spike proteinu a zároveň nás méně ohrožovaly na životě. Na druhé straně ale způsobují dlouhodobé následky.

Každý den se objevují studie o staronových lécích anebo dalších přírodních látkách s potenciálními účinky proti COVID-19 : například o srdečních glykosidech. Když pomineme bufalin z jedu čínských ropuch (obsahující 5-MeO-DMT ) používaný v tradiční čínské medicíně anebo oubain ze šípového jedu, určitě by naší pozornosti neměl ujít u nás na lékařský předpis dostupný analog náprstníku digoxin. Ostatně už dlouho je o něm známo, že inhibuje Zika nebo Chikungunya viry a to účinnou redukcí jejich replikace v nakažených buňkách hostitele.

V Praze 4.10.2020 Milan Calábek

Zdroj: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.09.25.20200329v1#disqus_thread

Aktualizace 26.7.2020

AKTUALIZACE ze dne 26.července 2020 I. Badatelé z University of California -Berkeley zjistili, že z hlavní mutace nového koronaviru D614G, která se ještě počátkem června celosvětově vyskytovala u 70% nemocných COVID-19, se vyvinuly dvě nové a mnohem nebezpečnější podskupiny. První s mutací C14408T, která se začíná šířit v západní Evropě a druhá se dvěma mutacemi C14408T a G2556T ve Spojených státech. Pokud ale dojde k nákaze dvěma kmeny nového koronaviru současně jako např. na počátku pandémie v Itálii (D614 a D614G), vede to ke vzniku ADE (antibody dependence enhancement) a následně k vážnému ohrožení na životě. O ADE podrobněji - viz Aktualizace ze dne 10. května. V České republice byla naštěstí včas vyhlášena karanténa a tak si naši lyžaři stačili z Itálie a Rakouska dovést jen D614. D614G se u nás začal objevovat až po otevření hranic a zatím jen sporadicky. Podobně tomu bylo i v Německu a v Rusku, kde přes poměrně velký počet nakažených (Rusko čtvrté na světě, Německo tehdy osmé) nedošlo k tolika úmrtí jako v Itálii, ve Španělsku, v některých oblastech Francie anebo ve Velké Británii. V těchto zemích bylo totiž tehdy mnoho nemocných nakaženo oběma zmiňovanými kmeny nového koronaviru současně, k čemuž by díky novým mutacím D614G mohlo v blízké budoucnosti opět dojít. A to navzdory "chytré (?) karanténě", na jejíž neúčinnost upozorňují zprávy ze Španělska, kde zřejmě už začíná druhá vlna pandemie (viz zdroj č.1), podobně jako i v Číně. Skupinou, kterou nejvíc ohrožuje COVID-19 už totiž nejsou jen senioři a nemocní s dalšími vážnými nemocemi, ale čím dál víc i mladí lidé. Např. 40% nemocných ve Španělsku je mladších čtyřiceti let a většina nových případů se zde objevuje ve věkové kategorii patnácti až dvaceti devíti let(viz zdroj č.1). Přičemž ještě v dubnu většině nakažených (80%) bylo přes čtyřicet let. Zároveň víc než polovina nově nakažených je bez příznaků. Díky tomu také 74% infikovaných v Katalánsku si není vědomo žádného kontaktu s nějakým nemocným. Určitou roli v tom může hrát i tzv. Kaznačájevův efekt, ale o tom až v příští Aktualizaci. V každém případě z toho vyplývá, že sledování kontaktů, na kterém je založena "chytrá karanténa", nemusí být vůbec realizovatelné. Kromě toho podle dopisu 230 významných vědců z 32 zemí adresovaného WHO, se nový koronavirus nešíří jen kapénkami, ale i aerosolem: miniaturními jádry odpařených kapének, které se ve vzduchu udrží déle a proto mohou cestovat vzdušnými proudy na velké vzdálenosti a zachovat si aktivní formu. Anebo prostřednictvím prachu jako Mycobacterium tuberculosis či streptokoky. Případně i vodou (viz Aktualizaci ze dne 23. června).

II. 23. července byla publikována důležitá studie (viz zdroj č.2), díky níž můžeme pochopit, proč ohroženou skupinou COVID-19 se čím dál víc stávají i mladí lidé. U nového koronaviru, který jako všechny RNA viry (na rozdíl od DNA virů ) neustále mutuje, došlo pod selekčním tlakem k významné změně: snížení CpG dinukleotidu /v 5'UTR a to v pozici 241(c)-242(g)/, který je cílem antivirového proteinu zinkových prstů (ZAP). Tento ZAP protein rozlišuje vlastní a cizí RNA podle CpG dinukleotidů a díky tomuto rozlišení se pak váže se na mRNA nejen nového koronaviru, ale i dalších virů (např. chřipkových). Jakmile ale u nového koronaviru vlivem mutace došlo k výraznému snížení CpG dinukleotidů, stal se pro náš imunitní systém prakticky neviditelným. Např. HIV virus zas vyvinul jinou taktiku vedoucí k jeho "neviditelnosti" a sice tím, že napodobil lidský CpG. Než došlo k této mutaci, byl nový koronavirus nebezpečný hlavně pro starší lidi trpící imunosenescencí, neboť jejich kostní dřeň a mízní uzliny nevytvářejí dostatečné množství ZAP proteinu. V takovém případě lze ale "omladit" kostní dřeň ( a zvýšit tvorbu naivních Th0 buněk) působením bylin anti-aging terapie jako je např. Cistanche tubulosa s extraktem z čaje Puerh anebo kombinace Cistanche s kozincem blanitým, čímž můžeme zpomalit i zkracování telomér.

III. Existence už jen těchto čtyř hlavních mutací ve Spike proteinu nového koronaviru prakticky znemožňuje vytvoření účinné vakcíny, protože většina ze 140 vyvíjených vakcín je zaměřená na D614 a v případě nakažení jiným kmenem by mohlo dojít ke vzniku zmiňovaného ADE (antibody dependent enhancement). Na což upozorňuje Dr.Beate Kampmannová, ředitelka Vakcinačního centra v Londýnské škole hygieny a tropické medicíny. Doslova říká, že v takovém případě by nás vakcína zbavila ochrany imunitního systému a pomáhala by viru v jeho působení. Když tyto skutečnosti byly zjištěny při vytváření vakcín proti SARS1 a MERS, jejich vývoj byl zastaven. Dr.Mike Turner připomíná, že ke stejné situaci došlo v případě vakcíny proti ebole. Tou ale bylo očkováno přes tisíc lidí, kteří zemřeli. 26. července byla zveřejněna studie (zdroj č.3 a č.4), která dokládá, že spike protein nového koronaviru, na nějž se zaměřují protilátky našeho imunitního systému i většina vyvíjených vakcín, mění radikálně svůj tvar po fúzi s membránou ACE2 receptoru. Spike protein je totiž dobře rozeznává protilátkami, které se na něj vážou s plnou afinitou jen při fyziologickém pH 7,4. Po zmiňované fúzi vstoupí prostřednictvím endocytózy do lidské buňky v časném endozomu (membránovém váčku), kde je nižší pH - okolo 6. Protilátky se ale na spike protein vážou dál, jen s menší aktivitou. To se ale zcela změní, když v pozdním endozomu pH poklesne na 4,5. Při tomto pH dochází spolu s energetickou změnou ke změně prostorové konformace (uspořádání) spike proteinu viru. Můžeme se tak u něj setkat se dvěma převládajícími konformacemi ve vztahu k orientaci RBD (receptor binding domain). Jednak s prostorovou konformací "nahoru" (single up) za fyziologického pH, kdy spike protein je přístupný působení protilátek imunitního systému a jednak s prostorovou konformací "dolu"(all-down), kdy po "přepnutí " v kyselém endozomálním prostředí s pH 4,5 - konformační přearanžování uzavře BDR v pozici down a takto skrytý epitof je pro protilátky prakticky nepřístupný. Jejich vázací schopnost je oproti prostředí s fyziologickým pH snížena až tisíckrát.

Tato konformační změna je zřejmě způsobem, který si nový koronavirus vyvinul tak jako i jiné patogeny, aby unikl imunitním dozoru hostitele a zároveň i vysvětlením, proč uzdravení z COVID-19 mívají obvykle nízkou hladinu protilátek a hrozí jim opětovná nákaza.

V Praze 26.7.2020 Milan Calábek

Zdroje: 1. https://elpais.com/sociedad/2020-07-21/radiografia-de-los-contagios-de-coronavirus-el-40-tiene-menos-de-40-anosy-la-mayoria-no-sabe-donde-se-ha-infectado.html 2. https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.07.21.213405v1

3. https://science.sciencemag.org/content/early/2020/07/20/science.abd4251.full

4. https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.07.04.187989v1

Aktualizace ze dne 23.6.2020

Podle zpráv z Číny nové ohnisko nákazy COVID-19 se po dvou měsících objevilo přímo v hlavním městě a to na potravinovém trhu Xinfandi, kde se mimo jiné prodávali zmražení lososi z Norska. Vláda uzavřela všechny potravinové trhy v metropoli, vydala zákaz návštěvy památek, byla zrušena většina letů, všechny sportovní akce a školní docházka. V některých čtvrtích na dodržování karantény snad dokonce dohlíží vojsko. Tiskový mluvčí Pekingu prohlásil, že "z epidemiologického hlediska je situace v hlavním městě velice vážná. " Otestováno bylo zatím dva miliony tři sta tisíc obyvatel a zhruba 12% nakažených je ohroženo na životě. Kolik je ale skutečně nakažených v Číně asi nikdy nebudeme přesně vědět. Potravinové trhy přitom uzavřely místní autority i v Chengdu, hlavním městě Sečuanu (jihozápadní Čína) a v Nankingu.

Nejdůležitější na tom všem ale je, že v norských lososech čínští genetici identifikovali mutaci nového koronaviru D 614 G (viz Aktulizace ze dne 10. května), která se tak Číňanům vrátila z Evropy. Dnes tato mutace představuje 70 % ze všech nových koronavirů kolujících v západní Evropě, Spojených státech, Latinské Americe, Íránu anebo Indii. Je až dvacetkrát nakažlivější než původní D 614 a její virová nálož asi devatenáctkrát větší. Tým profesora Ai-long Huanga z Chongquing lékařské university použil protilátky ze 41 krevních vzorků uzdravených pacientů z nákazy mírnějším D 614, ale všechny u nově nakažených D 614 G selhaly. Což znamená, že tito nemocní nemají žádnou obranu proti odlišné mutaci D 614 G a naopak u nich může dojít k daleko vážnějšímu průběhu onemocnění vznikem ADE (viz stejnou Aktualizaci). Neboli čím víc je populace "promořena", tím je nákaza novou mutací D 614 G pro ni nebezpečnější.

Tato skutečnost prakticky zastavila dokončení posledních zkoušek čínské vakcíny a představuje stejnou pohromu pro vývoj všech ostatních vakcín a léků v Evropě i ve Spojených státech, které cílily na předchozí mutaci D 614. Farmaceutické koncerny se přitom snažily potlačit zprávy o D 614 G a jak výrazně se liší od původní mutace.

Čínská vláda na doporučení epidemiologů zakázala dovoz lososů a prodej hovězího i skopového masa. Např. v Nankingu platí zákaz nabídky jídel z masa a ryb ve všech restauracích. Existuje nějaká souvislost s těmito zákazy a nákazou na jatkách a velkých masokombinátech v Německu, Holandsku, Francii, Velké Británii anebo ve Spojených státech ?

Na tuto otázku do jisté míry odpovídá britsko-polská studie (viz zdroje), která jednak dokládá, že nový koronavirus ve zmražených potravinách (nejen v lososech) může zůstat infekční až dvacet pět dnů. O jiných koronavirech jako je SARS1 nebo MERS je už dávno známé, že zůstávají infekční i po zmražení na minus dvacet stupňům to po dva roky. Studie ale především zdůrazňuje, že nový koronavirus přežívá ve vodě a to až dvacet pět dnů. Hlavní čínský epidemiolog se ale domnívá, že může jít až o dva anebo tři měsíce. Nákazu tak mohou přenášet sladkovodní i mořské ryby zejména z pobřežních farem stejně jako mořské plody. Čím víc je totiž populace "promořena", tím větší je znečištění odpadních vod lidskými fekáliemi, ve kterých je nový koronavirus. Ve vodě přežívají prakticky všechny koronaviry stejně jako viry žloutenky A i E, ptačí chřipky, adenoviry, astroviry, rotaviry, norviry a další. Nakolik je pak ale bezpečné koupání v řekách anebo v moři u pobřeží posetém hotely, když podle této studie se už novým koronavirem nakazili delfíni anebo dokonce snad i velryby ? Největší riziko znečištění řek a vodních systémů odpadními vodami bylo zjištěno v Německu, Španělsku a Velké Británii. České země a Slovensko nebyly zahrnuty mezi 39 zkoumaných zemí.

Takto znečištěná voda představuje jisté nebezpečí i pro skot a další chovaná zvířata. A především pro námezní dělníky ubytované v nehygienických podmínkách. Pokud si ji nepřevaří....

V Praze 23.6.2020 Milan Calábek

Zdroje: https://malaysia.news.yahoo.com/coronavirus-recovered-chinese-patients-may-113010908.html https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.06.17.20133504v1

Milan Calábek, A K T U A L I Z A C E ze dne 3. června 2020 

Badatelé ve Spojených státech stejně tak jako v Číně se v posledních týdnech zřejmě nejvíc přiblížili k úspěšné léčbě COVID-19, která by nám měla umožnit zvládnout případnou druhou vlnu pandemie. Američané se vrátili k starému léku proti alkoholismu, zatímco Číňané vsadili na protilátky z krve uzdravených. 1. Antabus (disulfiram) tiší cytokinovou bouři. 

Počátkem března jsem v cenzurou smazaném pořadu Duše K a Malá Vizita poukazoval na čtyři odlišné fáze COVID - 19. K obdobnému pojetí dospěli i autoři studie v červnovém Scientific American, ve které rovněž popisují : 

I. fázi Kdy je třeba aktivovat imunitní systém,aby zabránil nákaze. 

II. fázi Kdy je třeba aktivovat imunitní systém v případě nákazy,aby bránil replikaci viru v infikovaných buňkách. 

III. fázi Kdy je nezbytné potlačit aktivaci imunitního systému,aby nedošlo ke zničující cytokinové bouři vedoucí k vážnému zdravotnímu poškození anebo i ke smrti pacienta (IV. fáze). V polovině června by měl ve Spojených státech tým z Harvardu vedený profesorkou medicíny Judy Liebermanovou a profesorkou Hao Wu začít klinické zkoušky antabusu při léčbě COVID-19 u lidí. Antabus je zatím jediný známý lék, který působí na nový koronavirus ve všech třech zmiňovaných fázích onemocnění. V I. fázi mění thioly viru na neúčinné disulfidy (viz Aktualizace z 27.3.2020), zatímco ve II. fázi brání replikaci viru (viz Aktualizace ze dne 23. dubna 2020 a Aktualizace ze dne 25. dubna 2020). Např. remdesivir je přitom účinný pouze v této II. fázi onemocnění. Nejdůležitější je ale působení antabusu ve III. fázi, protože kromě něj neexistuje žádný jiný dostupný lék, který by dokázal zastavit cytokinovou bouři. 

V této prozánětlivé kaskádě některé viry,bakterie,ale i další faktory (mrtvice, infarkt nebo rakovina) aktivují inflamazóm N L R P 3. Ten pak aktivuje kaspázu 1 štěpící protein g a s d e r m i n D na dva fragmenty, které proděraví membránu infikovaných buněk. Děrami vzniklými v membráně se z buňky do mimobuněčného prostoru vylije obrovské množství prozánětlivých cytokinů, zejména interleukinu-1 a interleukinu- 6, které v ní působily proti replikacím viru. To následně vyvolá cytokinovou bouři, vedoucí k sepsi anebo podobně nebezpečnému syndromu. 

K tomu, aby tato cytokinová bouře mohla vzniknout, je ale zapotřebí i několika dalších faktorů. 2 Především nefunkčnosti hlavního vypínače zánětu, který se nazývá SIRT 2 (Nad-dependent deacetylase sirtuin 2), s níž se nejčastěji setkáme u starších anebo chronickými nemocemi oslabených jedinců. SIRT 2 totiž deacetyluje zmiňovaný prozánětlivý inflamazóm N L R P 3 a tím jej vypíná. Hlavním aktivátorem SIRT 2, který tomu brání, je resveratrol z červeného vína. Když internista Peter van Voort vyhlásil v holandské televizi, že resveratrol může zabránit vzniku cytokinové bouře při onemocnění COVID - 19, během dvou hodin byl vykoupen v celém Holandsku (za tuto informaci vděčím Maxu Ogorodovi). Na pozitivní působení resveratrolu, methylresveratrolu (piceatannolu) a plného červeného vína jsem upozorňoval už v Odpovědi z 10. března 2020 a v pořadu Duše K a Malá Vizita. SIRT 2 rovněž zpomaluje stárnutí, brání vzniku diabetu 2, roztroušené sklerózy, Alzheimerovy nebo Parkinsonovou choroby a mnoha vážných zánětlivých nemocí. 

Další pojistkou, která jiným způsobem potlačuje aktivaci prozánětlivého inflamazómu N L R P 3, je melatonin vytvářený v pineální žláze (viz Aktualizace z 1. dubna 2020). Nejvyšší hladiny melatoninu mají malé děti, u kterých proto také ke vzniku cytokinové bouře prakticky nedochází. Se zvyšujícím se věkem ale tvorba melatoninu klesá a nejnižší je u většiny starých lidí. V případech, kdy selžou obě tyto vnitřní pojistky, je možné vzniku cytokinové bouře zabránit zásahem zvnějšku, který popisuje studie v nejprestižnějším vědeckém časopise NATURE (viz zdroje). Jde o inhibici štěpení g a s d e r m i n u D, neboť bez jeho fragmentace nedojde k proděravění membrán infikovaných buněk. Tým profesorky Liebermanové po stovkách zkoušek nejrůznějších látek a léků nakonec zjistil, že jediným, který to z nich spolehlivě dokáže, je antabus. Jeho nasazení zabrání vzniku cytokinové bouře a následně sepse a podobných syndromů nejen v případě COVID - 19, ale i u celé řady vážných zánětlivých onemocnění. Jde tedy o převratný objev s velkým dosahem. V České republice např. MUDr. Radan Gocal vyléčil šest pacientů z COVID - 19 tímto levným lékem, který je známý už od poloviny 19. století. 2. 

Taoistický štít a meč. 

Jiným způsobem léčby COVID - 19, který se začal zkoušet v Číně a rovněž i u nás, je transfuze krevní plazmy získané od vyléčených pacientů. Protilátky z plazmy virus obalí a ten pak nedokáže vstoupit do našich buněk. Tento způsob léčby není nový, zkoušel se už u eboly, AIDS anebo MERS. Má ale svá úskalí. Každá transfuze je riziková a může při ní dojít mimo jiné i k přenosu různých choroboplodných zárodků. Zatímco výzkum, izolace a vývoj samotných protilátek zas trvá mnoho měsíců a někdy i roky. 3 Velikým úspěchem je proto výsledek společného výzkumu Pekingské University a dalších badatelských center, který se zaměřil na hledání těch nejúčinnějších protilátek vytvářených naším imunitním systémem proti novému koronaviru, které by mu zabránily vstoupit do buněk hostitele a pokud by se už do nich dostal, aby se v nich nemohl replikovat. Z mnoha různých protilátek, které se nacházely v krvi šedesáti uzdravených pacientů z COVID-19, čínští badatelé nakonec vybrali čtrnáct nejúčinnějších. Při pokusech s infikovanými laboratorními hlodavci pak zjistili, že nejvyšší protektivní i terapeutické účinky vykazuje protilátka BD - 368 - 2. Když byla injekčně vpravena do těla hlodavce, virová nálož se u něho neuvěřitelně snížila a to dva tisíce čtyřistakrát. Neinfikovaného hlodavce BD - 368 - 2 zas spolehlivě ochránila před nákazou. Je víc něž pravděpodobné, že z této účinné protilátky bude možné vyvinout lék nejen proti nákaze, ale i pro léčení COVID - 19. Jsem přesvědčen, že bude působit na obě nejčastější variace viru, které se liší mimo jiné způsobem vstupu do našich buněk : na D 614 i na D 614 G. 

V Praze 3. června 2020 Milan Calábek Zdroje: 

1. https://www.nature.com/articles/s41590-020-0669-6 2.https://www.cell.com/cell/pdf/S0092-8674(20)30620 6.pdf?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0092867420306206%3Fshowall %3Dtrue

Milan Calábek, A K T U A L I Z A C E ze dne 10. května 2020

• "Ještě nikdy jsme nevěděli tolik o naší nevědomosti...." Jürgen Habermas
• "Pandemie nám umožňuje obnovit vztah k tělu a k životu." Franco Berardi
• "Tázání je zbožností mysle." Martin Heidegger

Zatím si jen někteří badatelé začínají uvědomovat, že u každého nemocného s COVID-19 je důležitý nejen jeho předchozí zdravotní stav, věk, genetická predispozice, vysoké hladiny suPAR proteinu, krevní skupina, ale i to, kterou m u t a c í nového koronaviru se nakazil. Na tuto skutečnost, která se dosud zjišťovala jen v nemocnici v anglickém Sheffieldu, nově upozorňuje studie z Národní laboratoře v Los Alamos na klíčovém preprintovém serveru bioRxio (zdroj č.1.). Tým virologů, genetiků a lékařů z amerických univerzit, laboratoří a nemocnic vedený komputační bioložkou Bette Korberovou, která se už podílela na vytvoření databáze šíření HIV viru, totiž určil 14 mutací (genetických změn) ve strukturálním Spike (špičatém) proteinu. Největší pozornost z nich právem vyvolává D 614 G. Jde o změnu kyseliny asparagové (písmeno D) na glycin (písmeno G) v pozici 614, kde se nachází antigenní determinanta (epitop) viru. Na ni reagují protilátky našeho imunitního systému a skutečnost, že v této oblasti viru dochází k mutaci, téměř vylučuje možnost vytvoření dlouhodobě působící vakcíny anebo univerzálního antivirového léku. Protože lék, který by byl účinný na původní wuchanskou variaci nového koronaviru označovanou jako mutace D 614 (aspartátový mutant), už vůbec nemusí být účinný na mutaci D 614 G (glycinový mutant) a to ostatně platí i pro většinu protilátek vytvářených imunitním systémem. Nejenže nás neuchrání před jinou mutací viru, ale při setkáním s ní mohou vyvolat "protilátkami zprostředkovaný enhancement" (zesílení) neboli ADE. Je to imunopatologická reakce, ve které protilátky vytvořené proti původní podobě viru se na něj sice navážou, ale nelikvidují jej. Virus jen obalí a tím změní na Homérova "trojského koně": imunitní systém totiž virus obalený jeho protilátkami považuje za něco tělu vlastního, což mu umožní bezpečný a ničím nebráněný vstup do buněk hostitele, kde se pak hojně replikuje. A k tomu může dojít i v případě vakcíny, která by byla vytvořena proti viru, ještě než zmutoval. Toto "protilátkami zprostředkované zesílení" bývá zároveň i prvním krokem k dysregulaci imunitního systému, k lymfopénii (snížení počtu T lymfocytů) a k následné tvorbě "neutrofilových extracelulárních pastí" (NETs), které vyvolávají cytokinovou bouři. To je zřejmě i jedním z důvodů, proč nový koronavirus představuje mnohem větší nebezpečí pro starší lidi, u nichž je tvorba protilátek pomalejší a ve chvíli, kdy vzniknou, virus už mohl 2 zmutovat a změnil svůj antigen. Mikrobiologové v takovém případě mluví o "dědičném antigenním hříchu." Setkáváme se s ním i u chřipkových virů, HIV viru, viru západonilské horečky, viru dengue a dalších. V Čechách díky včasným restrikcím a následné nepromořenosti toto nebezpečí téměř nehrozí. Protilátky na původní mutaci D 614 si zde vytvořil jen minimální počet lidí a k takové imunopatologické reakci by u nich mohlo dojít pouze v případě, když by se zde ve větším množství začala vyskytovat i nová mutace D 614 G po předčasném otevření hranic anebo příliš rychlém rozvolňování.

Pokud jde o studii z Los Alamos, tak ta sleduje v 17 státech světa po dva měsíce především dvě zmiňované mutace S proteinu v pozici D 614 a G 614 a to na základě genetických sekvencí viru uložených v databázi světové genetické banky GISAID. V lednu a únoru podle jejích autorů na celém světě dominovala mutace D 614, zatímco mnohem nakažlivější a díky větší virové "náloži" životu nebezpečnější mutace D 614 G (G 614) se objevovala jen minimálně s výjimkou severní Itálie. Zda tato mutace S proteinu viru vznikla v Evropě anebo v Číně, autoři studie neřeší. Zřejmě se prvně objevila v Evropě uprostřed ledna při návštěvě čínské lektorky, která vedla firemní školení v Bavorsku. Odtud ji pak německý účastník školení přenesl do severní Itálie a v únoru už zde kolovaly obě mutace. Kdykoliv se ale v západní Evropě a severní Americe objevily mutace D 614 G společně s D 614, D 614 G díky větší nakažlivosti během 10 dnů převládla, pokud nebyla zavedena okamžitá restriktivní opatření. Podle indické studie (zdroj č. 2) o infekčnosti této mutace totiž rozhoduje genetická variace hostitele, která zvyšuje expresi TMPRSS2 a MX1 genů. Ta se ale téměř nevyskytuje u populace ve východní Asii (Čína a okolní země), na rozdíl od lidí v západní Evropě, severní Americe anebo Austrálii. O tom, jak je tomu v Evropě na východ od Labe, se studie nezmiňuje.

Od 1.až 10. března u nakažených v Lombardii, v některých částech Švýcarska, v jižní a západní Francii už zcela jasně dominovala mutace D 614 G a současně došlo i k prudkému nárůstu vážně nemocných a mrtvých. Na druhé straně zeměkoule se D 614 G objevila v Japonsku, kde ale díky restrikcím a východoasijské genetické predispozici nedošlo k italskému scénáři. Ve Vietnamu tato mutace převládala od samotného počátku pandemie, ale místní komunistická vláda po 10. březnu hlásila úplné vymizení viru údajně bez ztrát na životě. U nakažených ve Španělsku, na západě a jihu Německa, v Holandsku a v Británie zatím stále převažovala méně nakažlivá a ne tak nebezpečná původní mutace D 614, jejíž přenos z netopýrů na člověka zřejmě zprostředkovali toulaví psi ve Wuchanu.

Od 11. do 20. března se ale v západní Evropě situace zcela změnila. V severní Itálii, Španělsku, Francii a o něco méně v Holandsku, Německu i New Yorku stejně tak jako na Taiwanu a v Austrálii se začala daleko víc šířit mutace D 614 G. V Británii, která se pustila do sebevražedného "promořování ", v té době ale stále ještě převládala D 614. 3 D 614 G tam začala dominovat až od 21. do 30. března. Tak jako téměř v celé západní Evropě, Spojených státech, Austrálii a jižní Koreji, kde ale pandemii zastavili nejen díky odlišné genetické predispozici, ale i kolektivní sebekázni, která je pro společnost s konfuciánskými memy něčím zcela přirozeným. Určitou roli zde sehrály i tragické zkušeností s MERS a ptačí chřipkou v předchozích letech. Podobně tomu bylo na Taiwanu nebo v Singapuru.

Od 31. března do 6. dubna studie z Los Alamos sleduje už jen několik málo států. V Británii se teď podle ní vyskytuje pouze mutace D 614 G, která drtivě převládá i ve Spojených státech, částečně v Holandsku, po otevření hranic zahraničním pracovníkům se objevila v Singapuru a sporadicky též v Africe. Belgie má svou vlastní neméně smrtonosnou mutaci S 943 P. Ve Švédsku se G 614 postupující zřejmě z jihu Evropy na sever v té době ještě nevyskytovala. Studie z Los Alamos vyvolala v celém světě vzrušené diskuse a polemiky virologů, epidemiologů i laiků. Hlavním předmětem sporu se stalo tvrzení autorů studie, že prokazatelně rychlejší šíření a nárůst D 614 G způsobuje jeho větší nakažlivost. Domnívají se, že v této mutaci došlo i ke vzniku dalšího "štěpného místa" poblíž spojení S1 a S2 ve strukturálním proteinu viru. Zároveň předpokládají, že glycinový mutant se replikuje rychleji než původní aspartátový a tudíž pro hostitele představuje větší virovou nálož. Což by znamenalo, že ohrožuje nejen starší populaci, ale i mladší zdravé ročníky. Většina badatelů nepolemizuje s rychlejším šířením D 614 G v západní Evropě, ve Spojených státech nebo v Austrálii, ale snaží se je vysvětlit nikoliv větší nakažlivostí této mutace, ale jedním z genetických mechanismů evoluce: "vlivem zakladatele" neboli "efektem hrdla lahve", který vede k posílení genetického driftu (Trevor Bedford).

Podle jiných studií rozdíl mezi současnou zdravotní i ekonomickou katastrofou ve Spojených státech a zvládnutím pandemie v autokratické Číně (která se je chystá vystřídat v pozici světového hegemona), nespočívá jen v zavedení drastických restrikčních opatření a genetických predispozicích populace, ale i ve využívání bylin tradiční čínské medicíny (TČM), kterými se jejím rámci léčí jak naše hmotná tak i energetická těla. Jde zejména o čtyři hlavní směsi: Qingfei Paidu, Gancaoganjiang, Sheganmahuang a Qingfei Touxie Fuzheng, jejichž vývoz z Číny byl teď údajně zakázán. Odhadovaná účinnost léčby všech čtyř fází COVID-19 těmito směsi se odhaduje na 90% (zdroj č. 4). Ostatně i Světová zdravotnická organizace potvrdila úspěšnost TČM už při léčení SARS1 v roce 2003.

K integraci západní a tradiční medicíny nedochází jen v Číně, ale i v Indii. Preprint badatelů z indické Era University v Lucknow dokládá na základě komputačního screeningu účinné působení 18 fytochemikálií na inhibici nového koronaviru a to zejména EGCG ze zeleného čaje, který je podle autorů preprintu účinnější než poměrně toxický remdesivir. Už dříve jsem upozorňoval na působení EGCG mimo jiné i na 4 furin a thiol/disulfidový mechanismus, který EGCG mění podobně jako antabus. Na základě řady pokusů jsem přesvědčen, že antivirové a antiproliferační působení EGCG i na energetické úrovni mnohonásobně zesiluje jeho společné užívání s kapsaicinem.

I když studie z Los Alamos nesleduje země ve střední Evropě, z přiložené mapy vysvítá, že poměrně rychlé zavedení restriktivních opatření (uzavření hranic bez ohledu na nesouhlas Bruselu, izolace nakažených i nařízená sociální distance), např. v České republice výrazně snížily nárůst nakažlivější a virulentnější mutace D 614 G z rakouských Alp a Lombardie. Navzdory ekonomickým ztrátám se tato omezení setkala s plným pochopením zejména prostých lidí na rozdíl od některých představitelů lékařského, ekonomického i kulturního establishmentu a části politické opozice. Roušky, které si lidé snad jedině v Čechách a na Slovensku sami šili, se staly dojemným symbolem ohleduplnosti k druhým, zatímco "vyspělý", demokratický západ je dlouho považoval za postkomunistické náhubky a upřednostňoval právo nenosit něco, co nechrání mě, ale druhé. Pellegriniho slovenská vláda spolu s českou, následované rakouskou, polskou a maďarskou se tak alespoň na krátký čas staly lídry Evropy v boji s pandemií.

Západoevropské země, kde už dvě generace obyvatel nezažily obavy o vlastní anebo státní existenci, při řešení pandemie upřednostnily především ekonomické zájmy a přidržely se liberálně demokratického scénáře. Většina západních vlád se navíc tvářila, že se vlastně nic neděje, protože ve vyspělých demokratických zemích přece nemůže dojít k takové pohromě jako v postkomunistické asijské despocii. Svou roli sehrála i současná ideologie multikulturalismu hlásající: "obejmi svého Číňana" v severní Itálii a masová feministicko-levicová shromáždění u příležitosti Mezinárodního dne žen ve Španělsku s hesly: "sexismus je horší než koronavirus", připomínající prvomájové oslavy v Sovětském svazu ve stínu Černobylu. Ve srovnání s černobylskou katastrofou ale vedly k ještě vyššímu počtu obětí. To byl také jeden z důvodů, proč se západoevropské země i Spojené státy nakonec nevyhnuly mnohem větším ekonomickým ztrátám než středoevropské a to hlavní - ztráty na životech jsou nesrovnatelné. Současná redukce univerzální existence člověka na partikulární "subjekt lidských práv" tváří v tvář pandemii selhala a odhalila svoji existenciální vyprázdněnost stejně tak jako už předtím jiná partikulární koncepce založená na třídním pojetí.

Z epidemiologického hlediska pak země jako Británie, Švýcarsko, Belgie nebo Švédsko vycházely z předpokladu, že existuje jen jedna stabilní podoba viru, která (ač jde o RNA virus) nemá sklon k jinak působícím mutacím a sezónní chřipka je proto nebezpečnější. Tuto koncepci zastávali, odvolávali a znovu zastávají i někteří významní čeští lékaři a překvapivě také filozof Alexandr Tomský. Když díky restrikčním opatřením byla západoevropská katastrofa u nás v poslední chvíli zastavena a reprodukční 5 číslo nákazy ze 2,6 sníženo pod 1, objevila se spíše politická než odborná "Výzva 11 lékařů University Karlovy" (její rektor Zima si tak údajně připravuje pozici pro příští prezidentské volby) k "puštění pandemie ze řetězu " za účelem restartování ekonomiky a co největšího "promoření" obyvatelstva, aby se dosáhlo "stádní imunity". Většině lidí se přitom nic nestane, neboť virus je podle autorů nebezpečný jen starým a nemocným a ty někam odklidíme nebo zavřeme. "Na koronavirus (přece) nezemřel žádný zdravý člověk. Na tom si trváme," prohlašují spoluautoři této "Výzvy" v časopise Reflex: náš nejvýznamnější fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a MUDr. Jaroslav Svoboda a to navzdory skutečnosti, že jen ve Spojených státech zemřelo v březnu dvakrát víc lidí než minulý rok. Ani věrohodné studie dokládající, že COVID-19 zkracuje život pacientům s jinými vážnými nemocemi zhruba o deset let, neberou na vědomí. V zajetí duality dvou konstrukcí: buď vymýcení viru anebo promoření co největší části populace za účelem získání "stádní imunity", zvolili konstrukci promoření, které zpočátku uvěřila britská vláda a i když ji rychle opustila, přivedlo to zemi do katastrofy s největším počtem mrtvých v Evropě a sám premiér přežil jen zázrakem. Přitom nikdo z těchto dvou jinak vynikajících odborníků si nepoložil otázku: na jakou z mutací viru chtějí vlastně onu stádní imunitu získat a jak dlouho bude trvat?

Překřikovaní odpůrci "Výzvy 11" jako prof. Aleksi Šedo nebo prof. Václav Hořejší upozorňují, že promořování by v České republice vedlo zhruba ke 100.000 mrtvých a vir by mezitím pravděpodobně zmutoval. Brněnský prof. Omar Šerý zdůrazňuje, že před promořením - nakažením (tak jako před HIV virem anebo malárii) bychom naopak měli uchránit co nejvíc lidí. Toto promoření místo umoření viru by vedlo pouze k vytvoření "invalidní populace mimo jiné i s poškozeným mozkem." Enzym furin, který podobně jako TMPRSS2 štěpí S protein nového koronaviru, se totiž nachází na povrchu prakticky každé buňky našeho těla a umožňuje mu do ní vstoupit. Proto tento virus také nenapadá jen respirační systém, ale všechny orgány: "Od mozku až po prsty u nohou." (zdroj č. 3)

Když nebezpečí zdánlivě odeznělo, se svou troškou do mlýna překvapivě rychle přispěchal i Městský soud v Praze podle staré právnické zásady: "Fiat iustitia pereat mundus!" Spravedlnost musí být nastolena, i kdyby svět měl zhynout! Hlavně, aby padla vláda i za cenu státního bankrotu.

Jak je to ale s genetickými předpoklady obyvatelstva v českých zemích a na Slovensku? Studie ze Journal of Virology (zdroj č. 4) dokládá, že některé individuální HLA genotypy snižují riziko nákazy novým koronavirem podobně jako HIV virem a virem dengue. Ze 145 komplexů jde o:

HLA - A*02:02. U nás se vyskytuje málo.

HLA - B*15:03. U nás se prakticky nevyskytuje.

HLA - C*12:03. Vyskytuje se u nás, v Německu anebo v Rusku.

Dále existuje 56 HLA alel, které neposkytují dostatečnou imunitní ochranu. Vůbec nejhůř jsou pak na tom nositelé :

HLA - A*25:01. Největší výskyt Polsko, následují Česká republika, Slovensko, Rakousko, Rusko a Irsko.

HLA - B*46:01. Thajsko, Čína, Vietnam.

HLA - C*01:02. Nejvíc Austrálie a Nový Zéland.

Nebezpečí nákazy a špatného zvládání onemocnění COVID-19, hrozí ale každému, kdo má zmutovaný anebo epigeneticky vypnutý gen TLR7, který detekuje jednovláknové RNA viry a chrání nás před nimi. V některých zemích se po zavedení restriktivních opatření zpomalil nárůst počtu nových nemocných s COVID-19. Podle čínských vědců exponenciální křivka růstu pandemie v případě restrikcí údajně stoupá jen během dvou měsíců a pak v průběhu dalších dvou měsíců začne klesat. Izraelský matematik Jicchak Ben Jisrael v polovině dubna dokonce představil svůj matematický model šíření nového koronaviru, ze kterého vyplývá, že COVID-19 dosahuje vrcholu přibližně za 40 dnů, pak bez ohledu na opatření začne klesat a za 70 dnů virus zmizí. To se ale setkalo v samotném Izraeli s velkým nesouhlasem a to především lékařů. Nicméně i statistiky John Hopkins University ukazují, že přibližně od 70 dne exponenciální křivka růstu nákazy v některých zemích začíná klesat.

Domnívám se, že o tom, jak se mutace nového koronaviru tak jako i ostatních virů šíří anebo mohou mizet, rozhoduje Darwinův přirozený výběr. Čím méně překážek totiž stojí viru v cestě a čím víc hostitelů má k dispozici, tím rychleji narůstají jeho nakažlivější a smrtelně nebezpečné mutace. Zatímco větší množství překážek a méně hostitelů vede ke snížení jeho virulence: nejagresivnější mutace totiž tuto restrikci nepřežijí a začnou převládat mírnější, které si své hostitele šetří a způsobují jen mírnou formu onemocnění.

Jako odstrašující příklad pro všechny země, které se chystají příliš rychle rozvolňovat restrikční opatření, může sloužit japonský ostrov Hokkaidó, který i v českém tisku byl dáván za příklad, jak snadno lze vyzrát nad pandemií. Brzy po zrušení všech omezení, po kterém volá "Výzva 11", vypukla na ostrově druhá vlna nákazy a to mnohem ničivější než první. Pokud v České republice tak jako dosud bude převažovat mutace D 614 nového koronaviru, nemusíme propadat velkým obavám. Situace by se ovšem zásadně změnila, kdybychom v rámci promořování uvolnili příliš rychle většinu restrikcí. Pak by i u nás mohla převládnout agresivní mutace D 614 G považovaná za Černobyl liberalismu. Zatím tedy pro Českou republiku platí slova epidemiologa Marca Lipsitsche: "Teď jsme se už sice dostali do záchranného člunu, ale nevíme, jak doplout k pevnině....." O tom stále neexistuje vědecký ani společenský konsensus. Víme jen, že žádná pandemie netrvala méně než několik let. A zřejmě ani tato 7 nebude výjimkou. Zvlášť pokud by se spojila s nějakou sezónní epidemií. Ostatně i španělská chřipka před sto lety nepřišla v jedné vlně, ale ve třech.

V Praze 9.5.2020 Milan Calábek

Zdroje:

1. Spike mutation pipeline reveals the emergence of a more transmissible form of SARS-CoV-2 | bioRxiv: https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.04.29.069054v1

2. Global Spread of SARS-CoV-2 Subtype with Spike Protein Mutation D614G is Shaped by Human Genomic Variations that Regulate Expression of TMPRSS2 and MX1 Genes

3. How does coronavirus kill? Clinicians trace a ferocious rampage through the body, from brain to toes: https://www.sciencemag.org/news/2020/04/how-does-coronavirus-kill-clinicians-trace-ferocious-rampage-throughbody-brain-toes#

4. Human leukocyte antigen susceptibility map for SARS-CoV-2: https://jvi.asm.org/content/early/2020/04/16/JVI.00510- 20

5. Traditional Chinese medicine for COVID-19 treatment: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1043661820307556?via%3Dihub

A k t u a l i z a c e ze dne 25.dubna 2020

1. Zlatý dotek zklidňuje cytokinovou bouři.

Článek chorvatského mikrobiologa prof. Tomislava Meštroviče mě upozornil na novou studii badatelů z americké Georgia State University v Atlantě. Podle ní lék auranofin, jehož hlavní léčivou látkou jsou částice zlata, inhibuje v laboratorních podmínkách (in vitro) nový koronavirus. Auranofin je od roku 1985 používán k léčbě revmatoidní a psoriatické artritidy i systémového lupus erythematodes. Na rozdíl od injekcí zlata (myochrysinu) se ale bere v kapslích.

Léčivé účinky zlata byly známé už ve starověku a nešlo jen o zlaté pleťové masky, které užívala Kleopatra stejně jako vznešené římské nebo řecké dámy. V čínské alchymii tvořilo zlato základ elixírů mládí, zatímco evropští alchymisté je všeobecně považovali za všelék. V sedmnáctém století zas astrologicky orientovaní herbalisté používali auroterapii při onemocnění srdce. Léčba tuberkulózy zlatem se datuje už od dob Paracelsových a dokonce i Robert Koch považoval koloidní zlato za nejlepší inhibiční prostředek proti Mycobacterium tuberculosis, které objevil jako původce vzniku TBC. Za první světové války pak italští lékaři koloidním zlatem léčili tyfus i paratyfus. Akademická medicína ví už víc než sto let, že zlato má protizánětlivé vlastnosti a badatelé dnes zkoumají jeho působení na rakovinu, AIDS, neurodegenerativní nemoci stejně jako na bakteriální a parazitární infekce. V poslední době se výzkum zaměřoval především na to, zda částice zlata dokážou vypnout určité geny, které způsobují nemoc.

"......(auranofin) nejenže inhibuje replikaci SARS-CoV-2, ale i zmírňuje průběh infekce, snižuje poškození plic, které často vede k ARDS (akutnímu syndromu dechové tísně) a v krajním případě ke smrti," napsal ve zmiňované studii vedoucí výzkumu virolog Dr. Mukesh Kumar. Dále pak dokládá, že během 48 hodin působení částic zlata na SARS-CoV-2, dojde k 95% redukci virální RNA. Podle našeho pozorování ale auranofin i koloidní zlato působí především na inhibici neutrofilních extracelulárních pastí (NET) podobně jako nikotin (ale nikoliv z kouření cigaret), antabus nebo melatonin a brání tak vzniku cytokinové bouře. Dovoluji si připomenout, že koloidní zlato je součástí naší přírodní směsi proti novému koronaviru, s jejímž složením jsme veřejnost seznámili už počátkem března v cenzurou zakázaném pořadu Duše-K Vizita Divadla Kampa.

Zdroj:

• Georgia State University News Hub. Georgia State Researchers Find Rheumatoid Arthritis Drug Is Effective Against Coronavirus. April 15, 2020. https://news.gsu.edu/2020/04/15/georgia-stateresearchers-find-rheumatoid-arthritis-drug-is-effective-against-coronavirus/ •
• Rothan, H. et al. (2020). The FDA-approved gold drug Auranofin inhibits novel coronavirus (SARSCOV-2) replication and attenuates inflammation in human cells. bioRxiv preprint server. https://doi.org/10.1101/2020.04.14.041228

2. Učená společnost České republiky požádala přední české vědce o komentář k aktuální pandemii COVID-19. Dr. Radim Nencka, vedoucí skupiny Design léčiv a medicinální chemie na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, přispěl článkem o možnostech terapie COVID19 z pohledu medicinálního chemika... Z článku vyjímáme: "Druhou skupinou látek, která jistě najde své místo v léčbě COVID-19 nebo podobných koronavirových infekcí, budou inhibitory proteáz těchto virů. Tyto látky jsou v současné době hledány především mezi již známými léčivy. Mezi inhibitory první z nich PLpro může patřit například disulfiram (antabus) využívaný v klinické praxi jako podpůrná léčba u alkoholismu, případně některé deriváty merkaptopurinu, který je využíván k léčbě pacientů s autoimunními onemocněními a rakovinou. Obě tyto látky jsou schopny inhibovat PLpro SARS-CoV nebo MERS-CoV a mohly by najít uplatnění také v tomto případě."

Zdroj: Web Učené společnosti ČR

A k t u a l i z a c e ze dne 23. dubna 2020 

I když se COVID-19 často srovnává s klasickou chřipkou, kterou můžeme dostat i několikrát za rok, mezi oběma nemocemi je nicméně celá řada podstatných rozdílů. Jedním z nejnápadnějších je ten, že při chřipkové epidemii potřebují intenzivní péči v nemocnici 2 % nemocných, zatímco u COVID-19 je to okolo 19 až 20 %. Důsledná karanténa, která nás v počátcích epidemie zachránila před vysokým počtem úmrtí a zdravotní systém před zahlcením, nesplnila ale svůj další cíl: získat čas, než bude nalezena vakcína nebo léky, které by epidemii zažehnaly. Tvorba vakcíny zřejmě potrvá delší dobu, pokud k ní vůbec dojde. Ostatně u mnoha virů jako je HIV virus, EBV, HSV anebo SARS1 a MERS se to přes veškeré úsilí dosud nepodařilo. To, k čemu jsme tedy karanténu nevyužili, bylo nalezení nebo vyzkoušení účinných léků dřív, než dojde k promarnění společenského odhodlání a velkému propadu ekonomiky. Prakticky neúčinný plaquenil obsahující hydroxychlorochinon s vážnými vedlejšími účinky mezi tyto léky zřejmě patřit nebude. Na počáteční fáze nemoci budeme dovážet japonský favipiravir a pokud bude schválen - pak i remdesivir, jehož cena se ale podle Ing. Tomáše Cihláře bude odvíjet od ceny transplantace plic ve Spojených státech, která stojí půl milionu dolarů. Vzhledem k četným mutacím nového koronaviru a různým fázím nemoci, ve kterých se pacienti nacházejí, přitom nemůžeme ke COVID-19 přistupovat jako k jedné nemoci, ale jako k projevu několika různých nemocí způsobených odlišnými kmeny viru, na jejichž léčení proto nebude postačovat jeden lék, nýbrž bude zapotřebí kombinace více léků. Tudíž, čím víc jich budeme mít k dispozici, tím lépe. Problémem ovšem je, že velká část expertů nedokáže překročit omezení daná jejich monotématickým myšlením a uvědomovat si, že COVID-19 vytváří pluralita zmutovaných kmenů nového koronaviru s odlišným patogenním působením a virovou náloží, které se přitom mohou současně vyskytovat a mutovat i v jednom pacientovi. Levné a dostupné léky, na které upozorňuji - jako je antabus, melatonin nebo draslík, nemluvě o souborech bylin, zatím u nás nikdo oficiálně nezkoušel, i když - zejména pokud jde o antabus, jeho působení proti novému koronaviru dokládám celou řadu věrohodných vědeckých studií, (aniž bych tvrdil, že antabus je tou jedinou magickou kulkou, která sama zasáhne srdce nového koronaviru). Za velice důležitou můžeme považovat studii taiwanských vědců, kteří v ní poukazují na už dříve prokázanou skutečnost a sice, že antabus (disulfiram) dokáže u některých virů jako je virus žloutenky C, MERS nebo nový koronavirus vyvázat zinek z jeho vazby na cystein a následně jej vyloučit. Vypuzení Zn2+ z jeho vazebných míst antabusem pak vede k nevratnému poškození struktury těchto virů a inhibici jejich replikace. U nového koronaviru k tomuto vyloučení zinku dochází v Papainu podobné proteáze PLpro (nsp.3), která je součástí jeho genomu. Ve studii je spolu s antabusem zmiňován rovněž interferon, ale podle posledních poznatků při léčbě COVID-19 postačuje samotný antabus. Měď je nezbytná pouze při léčbě rakoviny. Vědci z Taiwanu oproti předchozím studiím ale u nového koronaviru objevili ještě další dvě místa labilní vazby zinku a to v nsp.10 i nsp.13 (helikáze), na která antabus může působit jako ejektor. Což vypovídá o vysoké účinnosti a rozsahu působení tohoto léku objeveného už v polovině devatenáctého století na léčbu střevních parazitů. 

V Praze 23.4.2020 Milan Calábek 

Zdroje: 1. Identifying COVID-19 Drug-Sites Susceptible To Clinically Safe Zn-ejector Drugs Using Evolutionary/Physical Principles autor: K Sargsyan 2. https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.04.14.20060160v1.full.pdf

A k t u a l i z a c e ze dne 19.dubna 2020

Další důkazy, že léčba COVID-19 a n t a b u s e m může být vysoce účinná, dokládají kromě čínských a taiwanských vědců i západní autoři studie uveřejněné 16. dubna v jednom z nejvýznamnějších amerických lékařských časopisů Journal of Experimental Medicine. Jde o klíčovou studii odhalující příčiny vzniku cytokinové bouře vedoucí k ARDS (akutnímu syndromu dechové tísně), jehož závěrečná fáze způsobuje smrt u 10 až 15% nemocných COVID-19. Zároveň tato studie nepřímo vyvrací i tvrzení stále narůstajícího počtu pragmatiků, že ti - co umírají na COVID-19, by stejně zemřeli, jen o něco později a levněji. Tvrzení, které popírá základní humanistické krédo západní civilizace a všech velkých duchovních tradic, že lidský život je posvátný. Podle autorů studie totiž u vážně nemocných na COVID-19 dochází k výjimečně extrémní aktivaci neutrofilů (nejvíc rozšířený typ bílých krvinek), se kterou se lékaři dříve setkávali jen u vysoce nebezpečných virových a bakteriálních infekcí anebo u rakoviny. Tato aktivace pak může vést ke tvorbě "neutrofilních extracelulárních (mimobuněčných) pastí" NET, ve kterých jsou zvlášť agresivní patogeny po polapení zneškodňovány. "Excese NET ale v některých případech spustí kaskádu zánětlivých reakcí, které vyvolávají vznik metastáz nádorových buněk, poškozují okolní tkáně, způsobují mikrotrombózu a vedou ke zničení plicního, srdečního anebo ledvinového systému", píšou autoři studie. Při této cytokinové bouři zároveň dochází i ke zvýšené koncentraci IL-1 beta, IL-2, IL-6, IL-8, IL-17, IFN gama, TNF alfa a dalších prozánětlivých mediátorů. Z podobnosti mezi COVID-19 a již známými NETopatiemi jako je ARDS nebo mikrotrombóza vyvozují badatelé závěr, že hlavní roli ve vzniku smrtelně nebezpečných stádií zmiňované nemoci hraje nadměrná tvorba NET. V závěru studie připomínají, že přitom už existuje několik léků, které inhibují enzymy nezbytné k vytvoření NET. Např. kolchicitin, který brání invazi neutrofilů do míst zánětu a dále pak disulfiram neboli a n t a b u s potlačující gasdermin D (GSDMD), bez kterého NET nemůže vzniknout. Už dřívější studie : "Hue et al " dokládala, že antabus (podobně jako melatonin - M. Calábek) inhibuje nejen GSDMD, ale i sekreci IL-1 beta, záněty vyvolané inflamazómy a LPS způsobující sepsi. Z dosavadních poznatků čínských, taiwanských a západních vědců vyplývá, že antabus je tedy účinný nejen v počátečních fázích COVID-19 (jako např. jistě ne levný favipiravir, který budeme dovážet z Japonska), ale i v závěrečných fázích nemoci, kdy může zabránit vzniku cytokinové bouře, ARDS a případně i smrti.

V Praze 19.4.2020 Milan Calábek

Zdroje: 1. https://rupress.org/jem/article/217/6/e20200652/151683/Targeting-potential-drivers-of-COVID-19- Neutrophil

Milan Calábek, A k t u a l i z a c e ze dne 17.dubna 2020

V jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů NATURE byla 7. dubna uveřejněna studie amerických badatelů z New York Blood Centre a šanghajské Fu-tan University. Podle ní nový koronavirus kromě plic a mnoha dalších orgánů napadá i náš imunitní systém podobně jako HIV virus, způsobující AIDS anebo jiný koronavirus ze Středního východu MERS. Cílem útoku nového koronaviru jsou T - lymfocyty, které tvoří základ získané imunity a měly by nás před ním chránit. Při každé nové virové infekci lidský organismus totiž nejprve využívá T - lymfocyty (CD 4 a CD 8), které nacházejí a likvidují virem nakažené buňky. Zhruba po týdnu pak naše B - lymfocyty proti viru začnou vytvářet protilátky. Tento americko-čínský výzkum podle řady virologů představuje průlom v poznání nového koronaviru. Badatelé vyšli ze zjištění, že jedním z diagnostických indikátorů u mnoha nemocných COVID-19 je lymfocytopenie (výrazné snížení počtu bílých krvinek). S ní se pak kromě vážného poškození plic a selhání mnoha orgánů často setkávají i patologové při pitvách těl zemřelých na tuto nemoc, která vyvolávají dojem jako by smrt způsobily současně SARS1 a HIV virus. Studie dále upozorňuje, že vstupní branou do organismu proto není jen ACE2, ale i CD 147 na povrchu T - lymfocytů. Dovoluji si připomenout, že přesně před měsícem v Aktualizaci ze 17. března a zároveň i v ten den natočeném rozhovoru s Martinou Kociánovou (Kupředu do minulosti), jsem upozorňoval, že nový koronavirus napadá buňky imunitního systému podobně jako HIV virus a jednou z jeho vstupních bran do našeho organismu je kromě ACE2 a GR 78 i CD 147. Což vyvolalo celou řadu útoků a dokonce i cenzurní zásah, kdy náš rozhovor na YouTube byl smazán. V Praze 17.4.2020 Milan Calábek

Odkaz na studii z časopisu NATURE: https://www.nature.com/articles/s41423-020-0424-9

Aktualizace 7.4.2020

Aktualizace 1.4.2020

AKTUALIZACE 27.3.2020

Aktualizace 22.3.2020

Aktualizace Milana Calábka ze dne 18.3.2020

O D P O V Ě Ď na dotazy ohledně současné epidemie COVID - 19 vyvolané novým koronavirem SARS-CoV-2.

Zdroj informací: přednášky Milana Calábka, mandala-centrum Praha

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového