Prof. Václav Smil

Prof. Václav Smil (9.12.1943, Plzeň), kanadský vědec původem z České republiky, po roce 1969 emigroval, emeritní profesor Univerzity of Manitoba ve Winnipegu (Kanada), znalec v mnoha oborech (ekologie, energetika, demografie, automobilový průmysl, zemědělství nebo historie, patří mezi mezi stovku nejvlivnějších myslitelů světa), kterému naslouchají mu nejbohatší a nejvlivnější lidé světa (např. Bill Gates, Mark Zuckerberg z Facebooku).

• navzdory neustálé práci na vlastních textech nachází čas k přečtení zhruba 80 knih ročně

"Jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to vše v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace. A to jsme my."

Citát: "základní věc je číst, číst a číst. Protože když čtete, přemýšlíte. A když přemýšlíte, dostáváte nové nápady. Čtení aktivuje části mozku, které žádná jiná činnost aktivovat neumí. Také probouzí představivost. Když se podíváte na fotku Benátek, moc o ní nepřemýšlíte. Ale když o tom čtete, musíte zapojit i představivost. Čtení je něco, co z nás dělá lidi."

Václav Smíl, názory a myšlenky:

• Prof. Václav Smíl zásadně nepoužívá Facebook, Twitter ani Skype, nemá mobil, dohnat jej můžete postaru buď osobně, či klasickým telefonem, případně na e-mailu, na moderní technologie má vůbec kritický pohled (nepopírá jejich přínos, ale drží si od nich velký odstup), jde pouze o rudimentární, velmi primitivní inteligenci
• Jsme fosilní civilizace a ještě dlouho jí zůstaneme (rychlé zastavení nebo radikální změna tohoto současného koloběhu jsou nemožné, vše je provázané), jestliže se ročně vyprodukuje 40 miliard tun uhlíku, jestliže po světě jezdí více než miliarda aut se spalovacími motory, jestliže po mořích plují tisíce obřích lodí a ve vzduchu létají desetitisíce letadel, jestliže jsou po zemi rozvedené čtyři miliony kilometrů potrubí na rozvod ropy a plynu, to všechno v ceně trilionů dolarů, dá nám to obrázek fosilní civilizace.
• Trápí ho, co s lidmi dělá internet a jak se chováme k planetě
• Nelze mít vyvážený pohled na změny klimatu někde mezi, který bere v potaz komplikovanost věci (popírači a hysterie), je to běh na hodně dlouhou trať (stejně tak fosilní paliva neskočí za 5 nebo 10 roků, protože energie budeme potřebovat stále více), energetická spotřeba EU je 150 GJ na osobu a rok, v Africe to je méně než 15 GJ, někde méně než 5 GJ
• Klimatické změny má v rukou Asie a Afrika (růst populace), nikoliv Evropa a USA
• Lidé dnes nic nečtou, jsme oběti éry o 140 znacích a všudypřítomných selfie, kdy všechno musí být rychlé a krátké
• Důležitá je demografie, bude záležet na Africe, kde se do konce století narodí miliarda lidí a ti budou chtít všechnu možnou a dostupnou energii
• 40 % veškerého jídla, které se vyprodukuje, se vyhodí, to je přece ohromná uhlíková stopa, ohromné množství zbytečně vyprodukované energie a degraduje to naši krajinu
• více

Václav Smíl, knihy:

• 2017 : Globální katastrofy a trendy KNIHA ZLÍN ISBN 9788074735288
• 2017 : Jak se vyrábí dnešní svět: materiály a dematerializace Bizbooks ISBN 9788026506737
• 2018 : Energie: průvodce pro začátečníky KNIHA ZLÍN ISBN 978-80-7473-634-6
• 2018 : Ropa: průvodce pro začátečníky KNIHA ZLÍN ISBN 978-80-7473-703-9
• 2019 Growth, 664 stran ISBN 0262042835
• 2021: ČÍSLA NELŽOU.
• 2023 Invention and Innovation, A Brief History of Hype and Failure (Vynález a inovace, stručná historie podvodu a selhání) a věnuje se v ní právě lidské vynalézavosti.

19.5.2023 Čech inspiruje Gatese i Zuckerberga a říká: I malé dítě je chytřejší než AI.

• Nejdůležitější vynálezy lidstva jsou syntéza čpavku a použití elektřiny, nezměnil to internet a nezmění to ani umělá inteligence.
  
• "Český Davos" – konference diskuzní platformy Alter Eko v Kostelci nad Orlicí.
• V. Smil má exkluzivní čtenáře, za jednoho z nejzajímavějších a nejinspirativnějších intelektuálů ho označil zakladatel Microsoftu Bill Gates, naslouchá mu šéf Facebooku Marc Zuckerberg, sleduje ho také řada českých špičkových byznysmenů.
  
• Za skutečně zlomové objevy pro civilizaci stále pokládá syntézu čpavku, jež umožnila průmyslovou výrobu dusíkatých hnojiv, bez nichž by podle něj nebylo možné nasytit asi polovinu dnešní osmimiliardové globální populace. A dále využití elektřiny v průmyslu, dopravě a každodenním životě.
  
• "Napadlo vás někdy, že stačí jen vypnout počítači elektrickou zásuvku a najednou nebude žádná umělá inteligence? Dokáže komputer sám jít a tu zásuvku si zase zapnout? Pětileté dítě může plynule mluvit třemi jazyky, hrát na housle, skákat přes překážky nebo stát na hlavě. To je podle mě inteligence. Ale to, že někam uložím nesmírné množství informací, které se dají rychle zpracovávat, to přece žádná skutečná inteligence není…"
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-smil-proti-proudu-i-male-dite-je-chytrejsi-nez-umela-inteligence-231263#

18.5.2023 "Loni tady byla velká panika, která se ale ukázala nepodstatnou," říká v mimořádném Interview Plus kanadský vědec českého původu Václav Smil, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. "Jen za půl roku se ceny energií vrátily zhruba tam, kde byly dřív – sice ne úplně, ale už nejsou tak moc vysoké. Nikdo v Evropě nezmrzl, ekonomika se nezhroutila ani v Německu, které bylo tolik závislé na ruských dodávkách." Ukazuje to, co říkám lidem po desetiletí: každá moderní společnost používá tolik energie a plýtvá jí natolik, že je možné spotřebu snadno snížit o 10, 15, 20 procent bez toho, aby se stala nějaká katastrofa," dodává vědec, kterého celý západní svět považuje za mezioborového akademika a renesančního člověka. Do Česka přijel jako hlavní host 5. ekonomického fóra Kostelec platformy AlterEko.

Evropa dokázala rychle zareagovat i proto, že mohla sáhnout na jiné zdroje a zásoby například ze zkapalněného plynu. "Ale ukazuje to, že by Evropa nezmrzla ani nezkrachovala i bez těchto zdrojů. Jednou ze základních věcí všech moderních společností je, že plýtváme energií. Takže ,uříznout' 50 procent energií není snadné, ale ušetřit 15, 10, 20 procent jde s dobrým managementem, jak ukazuje loňský rok, poměrně snadno."

• Velké krize bohužel společnost nezmění. "Jak víme dobře, ani veliké šoky mnohdy nezmění lidské myšlení. A když, tak jen na chvilku, pak se otřesou a pokračují jako dřív. A i kdyby se měl dlouhodobý následek tohoto šoku v myšlení lidí překlopit do skutečných projektů, je to nesnadná věc – klasický příklad je jaderná energie."
  

• "I kdybychom se dnes rozhodli, že půjdeme v Evropě cestou jaderné energie, jsou před námi desítky let," doplňuje s tím, že poslední evropská elektrárna byla spuštěna ve Finsku, ale stavěla se 17 let. "Německo je ideologicky absolutně proti jaderné energii a své elektrárny zavřeli přes energetickou krizi. Proto nechápu, jak by EU vládla vlajkou jaderné energie, když Německo, hlavní země Unie, je ideologicky nasazené proti… A jak by mohlo být jádro nejdůležitější energií budoucnosti."

• "V podstatě vždy říkám, že nejlíp je nic nepředpovídat, protože všechny dlouhodobé energetické předpovědi skončily špatně. Ale kdybych sázel, tak velmi proti tomu, že jaderná energie bude patřit k důležitým evropským zdrojům příštích 20 let.

Válka na Ukrajině znamenala pro Evropu kromě jiného energetický šok. Ceny energií se zvýšily tak rapidně, že státy musely domácnostem a firmám začít pomáhat s placením účtů. Nejistota spojená s dodávkami plynu z Ruska zároveň vedla k hledání jiných zdrojů, výraznému zvýšení zájmu o fotovoltaiku, nebo tepelná čerpadla. Několik evropských vlád včetně české také utvrdila v přesvědčení, že se neobejdeme bez nových jaderných reaktorů. Může otřes z minulého roku změnit trvale naši energetiku a ekonomiku?

• Ty vysoké ceny energií mnoho lidí vystrašili. Zároveň je občas možné slyšet i názor, že jsou užitečné, protože nás donutily přemýšlet o úsporách a o zdrojích.

• Jaký je váš názor? Ale nic není tak jednoduché, jak se zdá. Ten loňský rok byl zajímavý i z toho, že byla velká panika, ale která se ukázala v podstatě nepodstatnou, protože když se podíváme skoro o rok a půl později, vypadá to úplně jinak. Ceny se navrátily tam, kde byly předtím. Ne úplně, ale nejsou tak daleko zvýšené. Nikdo v Evropě nezmrznul. Jak víme, ekonomika se nezhroutil ani v Německu, které bylo tolik závislé na ruských dodávkách, takže to jen ukazuje, co já říkám lidem po desetiletí. Každá moderní společnost používá tolik energie teď a plýtvá jí natolik, že je možné spotřebu snadno snížit o 10, 15, 20 procent bez toho, aniž aby se stala nějaká katastrofa. Takže to snížení bylo takové loni, že nezpůsobilo žádné katastrofální dlouhodobé následky. Samozřejmě výhodou toho bylo, že Evropa poměrně rychle reagovala, protože mohla rychle reagovat, protože byl dostatek zásob z jiných zdrojů, ze Spojených států ze Středního východu, Kataru zkapalněný plyn atd.. Ale ukazuje to v podstatě, i bez těch zdrojů by Evropa nezmrzla a nezkrachovala, protože jednou ze základních věcí všech moderních společností je to, že plýtváme energií a spotřebováváme než jí, než potřebujeme. Takže uřízl o 50 %, toto není snadné, ale uříznout 15, 10, 20 % s dobrým managementem, jak se ukazuje loňský rok, to se dá udělat poměrně snadno.
  

• Myslíte, že ty události loňského roku budou mít tedy nějaký dlouhodobější efekt anebo spíš šlo o takový náraz, který prostě vstřebáme?

• Spíš to poslední, protože ani veliké šoky mnohdy nezmění lidské myšlení a když takto změní na chvilku, pak se otřesou a pokračujete jako předtím. A i kdyby měli ten dlouhodobý následek v myšlení lidí, přeložil skutečných staveb a projektů, to je nesnadná věc. Zmínil jste se o jaderné energii. To je klasický případ toho, i kdybychom se rozhodli, že půjdeme tou cestou v Evropě, to jsou desítky let před námi poslední evropská elektrárna, která byla nedávno uvedena do provozu, je finská Lotto, která se stavěla 17 let. I kdybychom se dneska rozhodli, že máme tu energii rádi v Evropě, což nevidím, že by se někdo rozhodl, že nezapomeneme, že Německo, nejdůležitější stát EU, je ideologicky absolutně nasazený proti, že zavřeli svoje poslední svoje elektrárny přesto, že byl nedostatek energie v průběhu loňského roku. Takže já nechápu, jak by EU vlála velkou vlajku jaderné energie, když Německo, hlavní stát unie, je ideologický nasazený absolutně proti tomu. A když jiné státy, jako Itálie, v životě nepostavili jedinou elektrárnu a mnohé státy by šli k Evropskému soudu, například Rakousko, by okamžitě k soudu a žádalo by přerušení všech takové věci. Já nechápu, jak jaderná energie může být důležitým zdrojem evropské energie v budoucností.

• Když teď tedy vidíme alianci evropských zemí, ve které je třeba Francie nebo i ČR, které tvrdí, že se chtějí spojit a propagovat právě jadernou energetiku, nemá to smysl?
  

• Tak na jednu stranu jsou to Češi, Francouzi samozřejmě a možná Bulharsko a Maďarsko, několik zemí, ale na druhé straně je to Španělsko, Itálie, Německo a severské země. V podstatě já říkám, že nejlepší je nepředpovídat, že všechny dlouhodobé energie, předpovědi skončili špatně. Ale kdybych sázel, ačkoliv já nejsem na sázení, tak já bych sázel mocně proti tomu, že jaderná energie bude důležitým evropským zdrojem příštích 20 let.

• Pokud to nebude jaderná energie, tak co? Co jiného?

• Jak víte, Brusel má velké plány. větrné turbíny, fotovoltaika a samozřejmě nyní větrné turbíny vyrábějí elektřinu pro to, aby byla použita na elektrolýzu vody vyrábět vodík, to je ten nejvolnější přídavek posledního roku. Vodík, vodík, vodík, což znamená vítr, vítr, vítr.

• Vy uvádíte, že jaderná energetika, pokud se k ní ještě můžu vrátit, zaostala za očekáváním, jaké s ní bylo spokojeno na začátku, v čem je její největší problém?

• Je to mnoho problémů, protože to není jenom evropský problém, ve Spojených státech zrovna tak. Ve Spojených státech je jedna elektrárna je pod stavbou, ale žádné elektrárny, kromě jedné, nebyly dokončeny za posledních 20 let. V podstatě od 90. let. je jaderná elektřina mrtvá ve Spojených státech, zrovna tak Kanadě, se nestane nic nového. Jediné země, které staví mohutným způsobem je Rusko, Čína, Indie, Jižní Korea, Írán, zvláštní skupina zemí, ale žádné země ekonomicky nejrozvinutější, nejbohatší země, ty na jadernou energii vsadili v 60., 70., 80. letech, ale ne nyní. Problémy jsou násobeny a ve Spojených státech, v Evropě hlavní problém je to, že vždycky bylo daleko déle a stále to daleko víc peněz, než bylo plánováno. A to jsou dva mohutné protiproudy. Když zaplatí za to pětkrát nebo desetkrát víc, než to měl původně stát. A když to trvalo místo sedmi let 17 nebo 27 let. Původní věcem hlavních hříchů, že lidé nejsou dostatečně vzdělaní, aby rozlišili mezi jadernou energii a nebezpečím radioaktivity všeobecně, je to pořád velký zdroj nebezpečí radioaktivního odpadu atd.. To se trošku zmenšilo poslední dobou, protože nestavíme nové elektrárny. A kdybychom stavěli, tak bych se zase zvýšilo. Plus je ten fakt, že byly dvě velké nehody a ty byly způsobeny rozdílnými způsoby. Černobyl a Fukušima, ale nicméně byly. Černobyl neměl ani podstatnou ochranu, jako mají všechny západní reaktory a Fukušima neměla stát. O tom bychom mluvit dlouhé hodiny. Proč a jak se stalo, ale nicméně to vrhá to světlo na nukleární energii, že nebezpečná, že je nespolehlivá atd.. Ceny, dlouhodobá stavba a stále trvající pocit toho, že se můžu stát nehody, které ovlivní životy desítek nebo i 100000 lidí, zamoří tu krajinu. Takže to spočívá na takových nejistých základech v mnoha směrech.
  

• Je možné považovat jadernou energii za čistý ekologický zdroj?
  

• To všechno záleží na těch definicích. Když vezmete podle evropských plánu, teďka větrné turbíny jsou to nejzelenější, co může být. Jak já vždycky říkám lidem, když se podíváte na větrnou turbínu, pro mě to je ztělesnění fosilních paliv, protože ta věž je ocel., ty základy je beton s armaturou, což je ocel a cement. Vrtule, prostě to, co se otáčí, to jsou obrovské kusy plastiku, plastik, cement a ocel. To všechno jsou fosilní paliva. My nemáme žádný způsob, jak být mohl být cemen ocel a plastik bez fosilních paliv. Čili když já vystavím věcnou turbínu, to všechno ztělesňuje fosilní paliva. Takže záleží, jak vy to definujete. To přichází, jak ta elektřina, je zelená. Šlo o to, aby se to postavilo, to skutečně zelené nebylo. A zrovna tak je to s fotovoltaikou. Všechno, co dneska postavíme, záleží na fosilní energii. Na tomto světě přes 80 % primární energie je fosilní energie, takže my nemůžeme postavit nic bez fosilní energie. Takže to záleží, jak vy definujete, co je zelené a co není.
  

• Tedy rozumím tomu dobře, takže ty obnovitelné zdroje nejsou zas tak obnovitelné nejsou.
  

• Ta větrná turbína by byla obnovitelná, kdyby všechny ty materiály na její postaví byly vyrobeny z obnovitelné elektřiny. Ale já nemůžu z obnovitelné elektřinu vyrobit cement a ocel. Takové procesy budou možné v budoucnosti, ale teďka v přítomnosti nemáme žádný proces, aby jsme použily obnovitelnou elektřinu k výrobě cementu nebo oceli.
  

• Rozumíte tedy té snaze Evropy, ale nejenom Evropy, samozřejmě i jiných koutů světa prosazovat tyto zdroje označované jako obnovitelné kvůli klimatické změně?

• Samozřejmě, protože co se týče celoživotní výroby, tak ona ta větrná turbína má ty podstaty, které jsou z fosilních paliv, ale během své produkce pro příštích 20 let ona vyrobí mnohem více té zelené energie než té černé energie na její výrobu. Takže samozřejmě celoživotně po těch 15 nebo 20 let ona bude čistým zdrojem té čisté zelené energie, takže v tom smysl to má cenu. Ale my nesmíme zapomínat, že čím rychleji chceme postavit i velké kapacit zelené energie, tím více bude muset používat tu fosilní energii. Ze začátku je to velký přísun té fosilní energie. Bez toho se to neobejde, ale záleží na té dlouhodobé životnosti, jak dlouho ty panely vydrží, jak dlouho ty větrné turbíny vydrží a některé mohou vydržet 20 let a některé třeba pouze 10 let a my budeme muset. vyměňovat My to neděláme ještě tak dlouho v tak velkém množství. My nevíme dneska ještě, jestli ty obrovské turbíny, které stavíme v Severním moři, vydrží opravdu 25 let. My musíme počkat 25 roků a uvidíme, jestli to agresivní prostředí, hrozné větry, mořská sůl, takže ten celoživotní cyklus jako s jadernými elektrárnami. My jsme se překvapili příjemně, protože mnohé ty elektrárny po 30 letech pracují dneska stejně spolehlivě a mnohé i spolehlivěji, než na počátku, mnohé pracují až 95% celého roku a generují elektřinu. Dlouhodobě my se můžeme překvapit dobře, ale můžeme překvapit negativně. A já stále připomínám, že my nemáme ještě nahromaděnou skutečnost a zkušenost z 30ti let s velko-provozem těch zelených energií. Dodneška to bylo poměrně miniaturní, až v roce 2040 se budeme s ohlídnu zpátky a budeme moct říct, pracuje to tak, nebo to tak nepracuje. Prší a skutečnost inženýrská se musí i na akumulovat a my tam ještě nejsme.

• Ukazují se, pane profesore, v poslední době nějaké nadějné způsoby efektivního ukládání energie? To je ta klíčová otázka, nezáleželo ani na tom, kolik ta větrná turbína stojí, nebo kolik fotovoltaický panel stojí, protože ten přísun je zadarmo, ten vítr vane. Takže i kdyby to bylo poměrně drahé, ale pokud by to pracovalo a já bych to mohl spolehlivě uloží někam, tak bych se ani tak moc nestaral tu cenu té výroby, kdybych to mohl uložit, protože problém je v tom, že já to nemůžu ve velkém množství uložit. Lidi dodneška ignorují tu skutečnost, že naše nejvyšší způsoby ukládání energie ve velkém, je to ukládat jako vodu za přehrady (přečerpávací elektrárny), ale to vyžaduje určitý terén. Já musím mít rezervoár vody dole já musím i poměrně strmý kopec, nebo horu blízko toho a druhý rezervoár nahoře a mezi tím postavené potrubí. A když mám levnou noční elektřinu, tak čerpám tu vodu nahoru a pak když ji potřebuji, tak to spustím. 95 % energetického uložení na celém světě je v takových velkých vodních čerpacích elektrárna. Míň než pět % je v bateriích různého druhu a ty baterie nemají tu energetickou hustotu. Ty nemáš dostatečnou hustotu. Když to srovnáme baterie s fosilními palivy, nejlepší baterie mají hustotu méně než jednu desetinu, energetické hustoty fosilních paliv. Když já vezmu jedno kilo benzinu, nebo jedno kilo surové nafty, nebo jedno kilo zemního plynu, ty mají v sobě víc než desetkrát energie na jeden litr anebo na jeden kg, než ta nejlepší baterie. Tím pádem já můžu mít baterie v automobilu, protože ta může dát snadno těch 500 kg těch baterií a nemůžu baterie na létání.

• Jaký je váš obecný pohled, tedy na elektromobilitu, auta na baterie?
  

• Já vždycky říkám lidem nejsou žádná elektrická auta, jsou jenom auta s elektrickými motory. Kdybych já koupil to elektrické auto, kde já žiji, v provincii Manytoba, tak 100 % naší elektřiny je hydroelektřina. Ta řeka je tak mohutná, že naše přehrady vůbec nejsou vysoké. Jenom o trošku se zvýšili, asi jenom 10 m. Je to vlastně tok řeky, který vytváří většina přehrad, jde o spád. U nás je ten tok řeky 100 % elektřina. Takže když já koupím elektrické auto v Norsku, v Manitobě, nebo v Québecu, tak je to 100 % hydroelektrické aut. A když to koupíme Francii, taj je to ze 70 % nukleární auto. A když to koupím v severní Číně, tak je to 100 % uhelné auto. A když to koupím všude na světě, tak je to ze 60 % fosilní auto. To, že 60 % energie na světě se vyrábí buď ze zemního plynu anebo z uhlí, takže záleží, kde jsem. A Čína, která má ten největší program dotování a vyrábění elektrických aut, tam je to v podstatě uhelné auto, protože většina čínské elektřiny je z uhlí. Takže my si musí uvědomit, že to, že nám elektrický motor neznamená, že to auto je zelené. Záležet to čistě na tom, odkud ta elektřina přichází.
  

• Teď to ale vypadá tak, že to je cesta, ze které už není návratu, že skutečně ten průmysl jde tím směrem elektromobility.
  

• V Evropě a v Číně je výrazný posun, ale zdaleka ještě ne. Takže ve Spojených státech nejprodávanější vozidlo je pick-up truck, pak SUV a další auta. Ford přestal vyrábět sedany, takže oni jsou teďka elektromobily SUV i pick-up, ale je to daleko těžší, než udělat malou elektrickou Hondu. Ale máte pravdu, v Evropě a v Číně je kurz nezměnitelný, nicméně i když ten kurz je nezměnitelný, zase musíme uvažovat globálně, protože jedna země může dělat toto a země toto. Ale globálně, my máme na světě 1,4 miliardy aut. My máme 1400 milionu aut a z toho 125 milionů je jich elektrických na světě. Je dlouhá doba dostat se od 27 milionů aut k 1400 milionů, takže lidi můžou mít i vize elektromobilu, ale palivová auta budou s námi po 10 let. To je to, že lidé nepracují s velkými čísly. Lidé ta čísla vidí 1400 milionů versus 27 milionů. Když se nad tím zamyslíte, tak dojde každému, že není možné jít z 27 a 1400 za týden, za měsíc, za pět let, za 10 let.
  

• Budou tedy ta elektroauta jezdit všude, nebo se to bude týkat spíš dejme tomu těch bohatších zemí s lepší infrastrukturou
  

• To je další cena nejen u bohatých zemí. Je to otázka ceny a nejvíce se to prokazuje i v Číně, kde lidé nejsou ještě tak bohatí, ale je to tam dotováno, je to tam státem podporováno. Ale všude jsou elektrická auta daleko dražší stále, než ta normální auta. A čili kdyby to bylo na volbě zákazníků, tak ta elektrická auta by nepronikala ani tak relativně rychle, jak pronikají dnes. Takže vlastně ten jejich pokrok záleží na těch ohromných dotacích. A před několika lety jsem četl a číslo, které mě ohromilo, že v Norsku, kde samozřejmě všechna elektřina je vodní, takže tam opravdu to auto je zelené. A v Norsku ty dotace před dvěma lety byly vyšší na elektromobily, než byly platby matkám po porodu. Takže značné množství. takže když je stát ochoten podporovat tak velké množství, tak samozřejmě lidé v Norsku kupují 70 % nových aut - elektroauta. Kdežto v Kanadě dvě %

• Na několika energetických seminářích nebo konferencích jsem slyšel opakovat tezi, že nejlevnější elektřina je ta, která se nemusí vyrobit. Vy o úsporách často píše, toho často hovoříte. Jak velké rezervy v tomto směru máme? V úsporách. Přesně tak. To je něco, co já připomínám po desítky let. Lidé pořád říkají, co můžeme dělat? Jaderné elektrárny, větrné mlýny a speciální uložení energie. No no, nejlepší zdroj energie je ten, který nemusím vyrábět. Ušetřit tu energii, kterou už mám a mohu spotřebovat. A ve všech státech, i v těch nejchudších státech, protože nejchudší státy mají málo spotřebu na osobu, ale obvykle mají velmi malou efektivnost. Bohaté státy mají velkou spotřebu na osobu, ale velké plýtvání. A to plýtvání je úplně všude. A to je následkem ceny, protože ceny energie jsou velmi levné. Pro představu, do roku 1972 barel nafty u nás prodával za jeden dolar. A pak samozřejmě přišel OPEC a zvýšilo se to a šlo to na pět dolarů, 10 dolarů. A teďka je to více, ale i tak je to velmi levné, protože to je děsně koncentrovaný bohatý zdroj energie a my tím stále plýtváme. Takže ušetření energie, jak už jsem zmínil na začátku, v každé normální státu, v každém bohatším státu bez nějakých velkých opatření, můžete ušetřit 15 10, 20 % energie není žádný problém. Ale je možné předělat celou ekonomiku během třeba dejme tomu 5, 10 let, že by spotřeboval 30 až 40 % méně. Všechny moderní státy, Spojené státy, EU by mohli spotřebovat o 30-40% méně energie, než máme teď a přitom by si mohli zachovat tu svoji úroveň životní, jako mají teďka, my ty možnosti máme. Já vám dám například, stále mnoho elektřiny se vyrábí z uhlí. Uhlí se vytěží a spaluje se ve velkých kotlích a vyrábí se elektřina. Ta uhelná elektrárna je nanejvýš ze 40 % účinná a ty starší jsou jenom 35 %, či ani to ne. Když vezmete dneska spalovací plynovou turbínu, která je 40% účinná a z ní vychází teplo, které je ještě tak silné, že já můžu ohřívat další parní turbínu za ní. Takže mám kombinovanou turbínu, to je ta plynová turbína, a za ní ta parní. Nejlepší se dnes prodávají od Siemens, která je 65 % účinná. Takže kdyby se zavřeli všechny elektrárny v Číně, v Čechách, v Rusku, které spalují uhlí a vyrábí z uhlí a z párových turbín elektřinu s účinností 35 - 40 %, kdyby se po celém světě zavřeli a v Číně jsou jich desítky a místo toho se používali plynové turbíny s dvojitým cyklem, tak abychom mohli zvýšit účinnost o 50 %, ze 40 na víc, než 60%. Největší spotřebitelé energie na světě nejsou auta, nebo průmysl, jsou to budovy. 98 % budov je špatně postavených. Mají nedostatek izolace ve stěnách a nedostatek izolace v oknech. Viděl jsi někdy v Čechách trojité okno? To je okno zcela výjimečně. Takže kdybychom postavili pořádné budovy, to to stejné jako s tou výrobou elektřiny. My jsme ušetřit 50 % ve správně postavené budově, ne 20, ale 50 % a přebudovat staré budovy, aby byli účinné, to je těžké a dlouhodobé. To není tak snadné na udělání. Ale kdybychom vzali, kdyby opravdu řekli, svět má potíže s energií, svět má potíže s oteplováním. Musíme snížit produkci CO2. Nejlepší z cestou bylo by udělat nějakou světovou agenturu, která by řekla my zavřeme všechny elektrárny, které vyrábí elektřinu z uhlí a zavede tam ty plynové - 50 % zvýšení účinnosti. Je možno ušetřit 50% v budovách, 50 % v našich autech. My máme spoustu technických možností (zvětšování účinnosti), jak aniž bychom změnili to, co máme, tak bychom mohli zvýšit ne za pět, ale dejme tomu za 10 let přebudovat tu společnost na 20, 30, 40 i 50 % účinnější se stejný množství energie, kterou máme teď.
  

• Nevstupují tady do hry. Ale zase další faktory, když třeba mluvíte o tom plynu, který tady do střední Evropy musíme dovážet. A zase, když se vrátím k tomu úvodu, válka na Ukrajině, Rusko se ukázalo jako zcela nespolehlivý partner a byla tady velká obava, že prostě nebude ten plyn, nebude kde ho vzít. Takže jestli je možné spolehnout na elektrárny vyrábějící z plynu.
  

• To je otázka evropské politiky. A Angela Merkel navštívila Putina dvacetkrát. Angela Merkel žila všechno z Ruska. Evropa se nemusela obracet na vše k Rusku. Evropa se mohla obrátit ke Spojeným státům a ke střednímu východu a k mnoha jiným. Zemní plyn, dnes ho naložíte (LNG) a můžete ho rozvážet po celém světě. Takže to je otázka evropské politiky. Nezapomeňme, že Angela Merkel cestovala do Ruska neustále i po roce 2013. Nezapomeňme, že válka na Ukrajině nezačala loni, ale roce 2014 a Merkl tam cestovala vesele 2015- 17. Evropě to nevadilo, že Rusko okupovalo Krym. Takže vraťme se k těm počátkům. Že Evropa záměrně a svévolně si zvolila Rusko za svého partnera. Evropa měla jiné možnosti. Je Nigérie, Evropa má problémy s ilegální imigrací z Afriky. Nebylo vhodnější investovat ohromné peníze do Afriky, vybudovat Nigérii, vybudovat jiné země v Africe, kde mají ohromné zdroje ekonomické, pozvednout jejich ekonomie, snížit ilegální imigrací z těchto zemí. A založit svoji energii, místo aby se investovalo do Ruska, ta možnost tady byla. Mosambik, chudá země v jižní Africe, loni na podzim otevřela jeden z největších zdrojů v Africe zkapalněného zemního plynu. Není žádný nedostatek zemního plynu po celém světě. Kanada tím oplývá. Spojené státy, Afrika, Střední východ, Austrálie. A před tím, než jsme měli ty tankery na zkapalněný plyn, to bylo nemožné to dovážet, naftu bylo vždycky snadné dovážet, nyní máme tankery a to je snadné to dovážet. Vzdálenost prakticky neplatí, jestli to vezu z Kataru do Číny, nebo z Kataru do Evropy a je to kratší z Kataru do Evropy. Dneska to Čína kupuje po bilionech dolarů z Kataru.

• https://www.mujrozhlas.cz/interview-plus/kdybych-si-mel-vsadit-tak-za-20-let-jadro-nebude-hlavnim-energetickym-zdrojem-unie

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového